Stanislav Grof

však nicméně sdílejí dva lidé, označuje jako folie a deux - což znamená doslova šílenství sdílené dvěmaosobami. Jestliže určitou realitu, která zřejmě porušuje zásady karteziánsko-newtonovské vědy, sdílí celárodina, jako tomu bylo v případě Jungových prožitků, jež vedly k jeho Sedmi kázáním mrtvým (Septemsermones ad mortuos), je odpovídajícím tradič-ním termínem folie afamille (šílenství celé rodiny). Týká-lise to velkého počtu lidí, pak se jejich kolektivní prožitek nazývá „ masová halucinace ", Bližší zkou-mánívšak ukazuje, že takto označované jevy si zaslouží seriózní pozornost a stu-dium a neměly by se jen tak lehceodbývat a zavrhovat. Byly pozorovány a za-znamenávány v průběhu staletí v mnoha různých částech světa.Hlubší pochopení jejich mechanismů by mohlo radikálně změnit náš náhled na realitu. Některé psy choidníjevy zahrnují dramatické změny lidského těla a jeho funkcí. Náboženská a mystická literatura oplývajípopisy nápadných fyziologických změn u lidí, kteří prožívají transpersonální stavy vědomí. Taknapříklad lidé v přítomnosti svatých a duchovních učitelů, jako byli sv. Ignác z Loyoly nebo Šrí RamanaMahariši, často popisovali, jak bylo jejich fyzické tělo obdařeno podivuhodným jasem. Obdobně bylomnohokrát zdokumentováno, že u řady křesťanských mystiků a kontemplativních filozofů se při extatickémvytržení, při kterém se transpersonálně ztotožnili s Ježíšem Kristem, projevovaly krvácející rány (stigmata)na rukou a nohou, zjevné rány kopím v boku nebo bodné ranky kolem temene hlavy, kde Ježíš měl trnovoukorunu. Všeobecně se věří, že prvním, u koho se projevily tyto změny, byl sv. František z Assisi, a od té dobyje známo přes tři sta osob se stigmaty, které měly tyto znaky ukřižování. Ke stigmatům se také vztahuje„znamení zasnoubení" prstencovitý proužek kůže, který se vy-tváří kolem prstu některých jeptišek jakosymbol zaslíbení Kristu. Dalším fyzickým projevem, který může provázet transpersonální stavy vědomí, jeextrémní tělesné teplo. V křesťanské literatuře se mu říká oheň lásky (incendium amoris); nejslavnějšímpřípadem z moderní doby je Padre Pio z italského města Foggia, u kterého lékaři občas naměřili teplotu přes44 stupňů Celsia. V súfijské tradici se tentýž jev nazývá „oheň oddělenosti" a v tibetském buddhismu tum-moneboli „vnitřní oheň". Existují dokumentace případů extrémních forem tohoto jevu, při kterých osobavybuchla nebo vzplanula, zřejmě díky určité formě sa-movznícení. Stejně neuvěřitelné jsou zprávy oschopnosti některých asketů žít bez potravy. Náš blízký přítel, zesnulý tantrický badatel Adžit Mukerdžínám vyprávěl, že osobně znal himalájské poustevníky, kteří nepožívali vůbec žádné jídlo a celý rok žilipouze z několika kapek rtuti. Podle tibetské literatury a na základě zpráv tibetských učitelů, s nimiž jsmeměli rozsáhlé osobní styky, se těla mistrů zabývajících se určitými tajnými prak-tikami po jejich fyzickésmrti doslova odhmotní. To je v ostrém kontrastu se zprávami o zjevné nenarušitelnosti těl jiných světců,jako sv. Bernadetty z Lurd a Paramahansy Jógánandy, jejichž těla údajně vůbec nepodlehla rozkladu. Dalšímjevem, který je za hranicí víry vzdělaných obyvatel Západu, jenž je však opa-kovaně uváděn v duchovníliteratuře, je levitace. Popsali ji svědkové, kteří osobně sledovali některé křesťanské světce včetně sv. Terezyz Avily, různé indické joginy a tibetské lamy, stejně jako média, jako byl Daniel Douglas Home a EusapiaPalladinová. I když jsem sám nebyl nikdy svědkem kteréhokoliv z výše popsaných extrémních jevů,neuzavírám se před nimi, neboť tyto události byly opakovaně hlášeny důvěryhodnými svědky a těsně sevztahují k jevům, které jsem poznal z první ruky ve své práci. Kniha Michaela Murphyho Budoucnosttěla (The Future of the Body) nabízí překvapující přehled pečlivě dokumentovaných su-pernormálních jevův průběhu staletí.Psychická stránka sportuV moderním životě dochází k výše popsaným výjimečným jevům nejčastěji tam, kde by je člověkmožná nejméně očekával - ve sportu. Máme sklony připisovat vrcholné výkony v různých atletickýchdisciplinách kombinaci vro-zených dispozic, psychické vytrvalosti a důkladnému fyzickému tréninku. Osobnívyprávění některých z nejlepších světových atletů však odhaluje, že sami spor-tovci na to pohlížejí zcelajinak. Mnozí uvádějí, že v okamžiku svých špičkových výkonů byli ve stavu, který připomínal mystickévytržení. Jejich prožitek psy-choidní oblasti, jako je radikální proměna času a prostoru, pro ně hraničil sezázrakem. Kniha Michaela Murphyho a Rhey Whiteové Psychická stránka sportu (The Psychic Side ofSports) je zlatým dolem takovýchto příkladů, které uváděli sportovci takřka ze všech sportovních odvětví.Výzkum Murphyho a Whiteové navíc odhalil mnohé případy, kdy výjimečné vnitřní prožitky atletů bylydopro-vázeny odpovídajícími vjemy diváků. Fotbalisté, řidiči závodních vozů, olympijští skokani do vody adalší popisovali extrémní zpomalení subjektivního času, takže měli pocit, že mají všechen čas na světě k