Číslo 2 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV

1962 – «Ëèíãâèñòè÷åñêèé àíàëèç ãèäðîíèìîâ
Âåðõíåãî Ïîäíåïðîâüÿ». Ìîñêâà, ÀÍ ÑÑÑÐ (â ñîàâòîðñòâå
ñ Â. Í. Òîïîðîâûì). Ãëàâíûé àñïåêò èññëåäîâàíèÿ
ðàññìàòðèâàåìîé êíèãè – áàëòîñëàâÿíñêîå ýòíîÿçûêîâîå
âçàèìîäåéñòâèå. Àâòîðû ïðèøëè ê âûâîäó, ÷òî áàëòèéñêèé
ýëåìåíò ïîñòåïåííî îòñòóïàë è ðåäóöèðîâàëñÿ, â òî âðåìÿ
êàê ñëàâÿíñêèé ðàñïðîñòðàíÿëñÿ, à èìåííî ñ þãà íà ñåâåð.
Ïðîáëåìû îíîìàñòèêè (ãèäðîíèìèÿ, òîïîíèìèÿ, àíòðîïîíèìèÿ)
çàíèìàþò â íàó÷íîé äåÿòåëüíîñòè Î. Í. Òðóáà÷åâà
îñîáîå ìåñòî.
1966 – «Ðåìåñëåííàÿ òåðìèíîëîãèÿ â ñëàâÿíñêèõ
ÿçûêàõ (Ýòèìîëîãèÿ è îïûò ãðóïïîâîé ðåêîíñòðóêöèè)».
Ìîñêâà, Íàóêà. Ýòî ñàìàÿ áîëüøàÿ ìîíîãðàôèÿ, çàùèùåíà
ó÷åíûì â êà÷åñòâå äîêòîðñêîé äèññåðòàöèè. Êíèãà
ïîñâÿùåíà ðåêîíñòðóêöèè äðåâíåãî ñîñòàâà ëåêñèêè ñòàðûõ
âèäîâ ðåìåñëåííîé äåÿòåëüíîñòè ó ñëàâÿí – òåêñòèëüíîãî,
äåðåâîîáðàáàòûâàþùåãî, ãîí÷àðíîãî è êóçíå÷íîãî ïðîèçâîäñòâà.
1968 – «Íàçâàíèÿ ðåê Ïðàâîáåðåæíîé Óêðàèíû:
Ñëîâîîáðàçîâàíèå. Ýòèìîëîãèÿ. Ýòíè÷åñêàÿ èíòåðïðåòàöèÿ».
Ìîñêâà, Íàóêà. Ìîíîãðàôèÿ íà÷èíàåòñÿ ñ «Îáðàòíîãî
ñëîâàðÿ ãèäðîíèìîâ», ïîñòðîåííîãî ïî àëôàâèòó êîíöà
ñëîâ. Îñíîâíûì â ìîíîãðàôèè ñòàë âòîðîé ðàçäåë –
ñëîâîîáðàçîâàòåëüíûé êîììåíòàðèé.
1974 – 2002 – «Ýòèìîëîãè÷åñêèé ñëîâàðü ñëàâÿíñêèõ
ÿçûêîâ: ïðàñëàâÿíñêèé ëåêñè÷åñêèé ôîíä» (ÝÑÑß), âûïóñê
ïåðâûé – 1974 ã., Ìîñêâà, Íàóêà; âûïóñê 29 – 2002 ã.,
Ìîñêâà, Íàóêà. 29, 30 âûïóñêè ìíîãîòîìíèêà áûëè
óòâåðæäåíû ê ïå÷àòè Ñîâåòîì Èíñòèòóòà ðóññêîãî ÿçûêà
èìåíè Â. Â. Âèíîãðàäîâà â 2002 ã. óæå ïîñëå ñìåðòè
çà÷èíàòåëÿ è ãëàâíîãî àâòîðà ýòîãî ãðàíäèîçíîãî íàó÷íîãî
òðóäà. Ýòèìîëîãè÷åñêèé ñëîâàðü ñòàë ãëàâíûì äåëîì åãî
æèçíè è ïîñòàâèë âñå ðàáîòû â îáëàñòè ñëàâÿíñêîé
ýòèìîëîãèè è èñòîðè÷åñêîé ëåêñèêîëîãèè íà ñòðîãî íàó÷íîå
îñíîâàíèå. Ñëîâàðü âûõîäèë ðåãóëÿðíî, êàæäûé ãîä ïî
îäíîìó âûïóñêó. Îëåã Íèêîëàåâè÷ ëè÷íî âåë âñþ àâòîðñêóþ
ðàáîòó íàä òåêñòîì 13-òè âûïóñêîâ ÝÑÑß, à ñ 14-ãî âûïóñêà
îíà ñòàëà êîëëåêòèâíîé.
1987 – ïåðåâîä ñ íåìåöêîãî ÿçûêà è äîïîëíåíèÿ:
Ôàñìåð Ì. «Ýòèìîëîãè÷åñêèé ñëîâàðü ðóññêîãî ÿçûêà»
â ÷åòûðåõ òîìàõ. Ìîñêâà, Ïðîãðåññ. Çàâåðøèëàñü ìíîãîëåòíÿÿ
ðàáîòà, îñóùåñòâëÿåìàÿ íàðÿäó ñ ÝÑÑß.
1991 – «Ýòíîãåíåç è êóëüòóðà äðåâíåéøèõ ñëàâÿí.
Ëèíãâèñòè÷åñêèå èññëåäîâàíèÿ». Ìîñêâà, Íàóêà. Ýòîé
ìîíîãðàôèè ïðåäøåñòâîâàëà ñåðèÿ ðàáîò «ßçûêîçíàíèå
è ýòíîãåíåç ñëàâÿí». Òðóáà÷åâ ïðåäñòàâëÿåò â ìîíîãðàôèè
öåíòðàëüíîåâðîïåéñêóþ, âåðíåå äóíàéñêóþ òåîðèþ
ëîêàëèçàöèè äðåâíåé ïðàðîäèíû ñëàâÿí. Äóíàéñêàÿ ïðàðîäèíà
ñëàâÿí ôèãóðèðóåò åùå ó Íåñòîðà â «Ïîâåñòè
âðåìåííûõ ëåò». Àâòîð ïðèâîäèò íîâûå àðãóìåíòû
è ïîä÷åðêèâàåò ôàêò, ÷òî îá ýòîé òåîðèè ãîâîðèë óæå
îñíîâîïîëîæíèê íàó÷íîãî ñëàâÿíîâåäåíèÿ Ï. É. Øàôàðèê.
Ïî ìíåíèþ Î. Í. Òðóáà÷åâà, ñðåäíåäíåïðîâñêèé ñëàâÿíñêèé
àðåàë, îòêóäà çàòåì âûøëè âñå âîñòî÷íûå ñëàâÿíå,
ðàññìàòðèâàåòñÿ â êà÷åñòâå ïåðèôåðèè, à íå êàê èñõîäíûé
öåíòð âñåãî ñëàâÿíñêîãî ýòíîÿçûêîâîãî ïðîñòðàíñòâà.
1992 – «Â ïîèñêàõ åäèíñòâà». Ìîñêâà, Íàóêà. Êíèãà
âîçíèêëà íà áàçå ïðî÷èòàííûõ äîêëàäîâ Òðóáà÷åâà â ðàçíûõ
ãîðîäàõ Ðîññèè íà ïðàçäíèêàõ ñëàâÿíñêîé ïèñüìåííîñòè
è îíà ïîñâÿùåíà ñïîðíûì âîïðîñàì âîñòî÷íîñëàâÿíñêîãî
ýòíîãåíåçà. Â ìîíîãðàôèè ïîêàçàíî, ÷òî ñëàâÿíñêèå
ýòíîíèìû ñëóæàò öåííûì èñòî÷íèêîì äëÿ óñòàíîâëåíèÿ
ôàêòîâ äðåâíåéøåé èñòîðèè ñëàâÿí. Îñîáîìó âíèìàíèþ
àâòîðà ïîäâåðæåíû ýòíîíèìû Ðóñü, Ðîññèÿ.
1999 – «INDOARICA â Ñåâåðíîì Ïðè÷åðíîìîðüå».
Ìîñêâà, Íàóêà. Ìîíîãðàôèÿ îñâåùàåò ïðîáëåìû äðåâíåéøèõ
ñëàâÿíî-èðàíñêèõ ÿçûêîâûõ ñâÿçåé è èðàíñêèõ
çàèìñòâîâàíèé â ñëàâÿíñêèõ ÿçûêàõ. Áëàãîäàðÿ èññëåäîâàíèþ
àâòîðà áûë îòêðûò åùå îäèí èíäîåâðîïåéñêèé ÿçûê
èíäîàðèéñêîãî ïðîèñõîæäåíèÿ, óñëîâíî íàçâàííûé
ñèíäîìåîòñêèì.
Àêàäåìèê Ðîññèéñêîé àêàäåìèè íàóê Îëåã Íèêîëàåâè÷
Òðóáà÷åâ ñêîí÷àëñÿ íà 72 ãîäó æèçíè. Åãî ñìåðòü
ïðåäñòàâëÿåò íåâîñïîëíèìóþ ïîòåðþ íå òîëüêî äëÿ Ðîññèè,
íî è âñåãî ñëàâÿíñêîãî ìèðà è ìèðîâîé íàóêè âîîáùå. Îëåã
Íèêîëàåâè÷ ñðàçó âñòàë â ðÿä ëèíãâèñòîâ – Â. Í. Òîïîðîâà,
Â. Â. Èâàíîâà, Í. È. Òîëñòîãî, Â. Ì. Èëëè÷à-Ñâèòû÷à, Â. À.
Äûáî, À. À. Çàëèçíÿêà, ñîñòàâèâøèõ îñíîâó ðóññêîé
ñëàâèñòèêè, áàëòèéñêîãî ÿçûêîçíàíèÿ è èíäîåâðîïåèñòèêè
è ïî íàñòîÿùåå âðåìÿ îïðåäåëÿþùèõ ìèðîâîé óðîâåíü
óêàçàííûõ íàó÷íûõ äèñöèïëèí.
Îëåã Íèêîëàåâè÷ Òðóáà÷åâ ãîâîðèë íà îñíîâíûõ
åâðîïåéñêèõ è ñëàâÿíñêèõ ÿçûêàõ, îòëè÷àëñÿ ïðåäàííîñòüþ
íàóêå, íåîáûêíîâåííîé ðàáîòîñïîñîáíîñòüþ, ïóíêòóàëüíîñòüþ
è ýðóäèöèåé.
Âå÷íàÿ åìó ïàìÿòü!
Anna Pavlásková
Ukrajinistická konference v Brnì
Ve dnech 22. – 23. øíjna 2003 uspoøádal Ústav slavistiky
Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brnì dvoudenní
mezinárodní konferenci na téma Ukrajinistika v minulosti,
pøítomnosti a budoucnosti, které se zúèastnili kromì domácích
odborníkù též ukrajinisté ze Slovenska, Ukrajiny, Ruska,
Polska, Nìmecka a Rakouska.
Konferenci, která se konala pod záštitou rektora Masarykovy
univerzity a dìkana Filozofické fakulty MU u pøíležitosti
10. výroèí založení na brnìnské univerzitì ukrajinistiky jako
studijního oboru zahájil jménem poøádajícího pracovištì prof.
PhDr. S. Žaža, CSc. Pøivítal pøítomné a seznámil je s programem
dvoudenního zasedání. Zahájení byli pøítomni též rektor
Masarykovy univerzity prof. RNDr. J. Zlatuška, CSc., prodìkanka
Filozofické fakulty MU doc. Mgr. M. Franková, CSc.,
vedoucí Ústavu slavistiky prof. PhDr. I. Pospíšil, DrSc., zástupci
akademických a univerzitních pracoviš z Ukrajiny, pracovníci
velvyslanectví a konzulátu Ukrajiny v Èeské republice
a pøedstavitelé sponzorských firem (ALTA, ODESSA-MAMA),
kteøí ve svých krátkých proslovech popøáli úèastníkùm konference
hodnì zdaru a úspìchù v jejich jednání. Pøítomen byl také
duchovní správce pravoslavné církve v Brnì protojerej J. Fejsak.
Ve svém proslovu v ukrajinštinì úèastníky konference pozdravil
a seznámil je s èinností a strukturou farnosti, v níž jsou
zastoupeni kromì Ukrajincù též pøíslušníci jiných národù.
V rámci plenárního zasedání se jako první ujala slova
H. Myronova z hostitelské univerzity. Ve svém vystoupení
nastínila prùøez desetiletí existence ukrajinistiky v Brnì se zamìøením
na osobnosti, které stály u zrodu novì akreditovaného
oboru. Vyzdvihla také pomoc ze strany kolegù a institucí na
Ukrajinì pøi doplòování knižního fondu pro potøeby brnìnské
ukrajinistiky. Na úvodní vystoupení navazovaly další referáty.
176