Číslo 2 - Slavistický ústav Jána Stanislava SAV

Byl to pøedevším pøíspìvek M. Èižmárové (Prešov) vìnovaný
vyuèování ukrajinskému jazyku na rùzných typech
slovenských škol a J. K r edátusové (Prešov) o vývoji, souèasném
stavu a perspektivách výzkumu ukrajinské jazykovìdy
na Slovensku. Tematicky blízké bylo též vystoupení H.
Biedera (Salcburk), v nìmž byl podán historický pøehled
studia ukrajinistiky v Rakousku v 19. a 20. století. Ukrajinistická
tematika v èeské literatuøe 19. století byla v popøedí
zájmu B. Zilinského (Praha). M. M oser (Vídeò) ve
svém referátì seznámil pøítomné s obdobím obrození halièských
Ukrajincù (1772 – 1848) ve støedoevropském kontextu.
Vývoji spisovné ukrajinštiny a jejímu souèasnému stavu
bylo vìnováno vystoupení D. Te t e ri nové-Blochinové
(Mnichov).
Po polední pøestávce následovalo jednání v sekcích.
V jazykovìdné sekci vystoupil jako první J. Anderš (Olomouc).
Ve svém pojednání se dotkl problematiky jednotlivých
etap a zpùsobù pøechodu substantiv do kategorie pøíslovcí. Porovnávacímu
studiu slovanských slovotvorných systémù na materiálu
ruského a polského jazyka s prvky jazyka ukrajinského
byla vìnována studie Je. I. K o r jakovcevové (Moskva –
Siedlce). O významu staroslovìnštiny pøi srovnávacím studiu
slovanských jazykù pohovoøila E. Pallasová (Brno).
N. Malinevska (Kyjev – Olomouc) ukázala na konkrétních
pøíkladech, jakou úlohu sehrála latina pøi konstituování
charakteru zvukové soustavy ukrajinštiny XVII. století, a také
upozornila na vzájemný vztah normativních a náøeèních jazykových
jevù v rukopisných sbornících. H. M o r ozova (Brno)
pøíblížila pøítomným kodifikátorskou èinnost halièských jazykovìdcù.
Seznámení s etymologickými slovníky ukrajinštiny
provedla P. Valèáková (Brno). Svou pozornost zamìøila pøedevším
na charakteristiku zatím nedokonèeného sedmidílného
etymologického slovníku ukrajinštiny (v létì r. 2003 vyšel zatím
4. díl za redakce dnes již zesnulého kyjevského akademika
A. S. Melnyèuka).
V literárnìvìdné a kulturologické sekci byli na programu
nejprve referáty pracovníkù Akademie vìd Ukrajiny. První
vystoupila N. B o j k o (Kyjev), která upozornila na to, že
ukrajinská historická próza druhé poloviny 19. století se podílela
na utváøení národnostní mentality. Ukrajinský národní
hrdina v dramaturgii 19. století byl pøedmìtem výzkumu H.
Hadžilové (Kyjev). Otázka funkce komièna ve vývoji
ukrajinské literatury jako faktoru konsolidace národnostního
organismu a samoidentifikace byla v popøedí zájmu H. N o h y
(Kyjev). Národnostní charakter a mentalitu Ukrajincù a Rusù
(spoleèné a rozdílné rysy) popsala na frazeologickém materiálu
V. S. Fedonjuk (Kyjev).
Potom vystoupily pøedstavitelky èeské ukrajinistiky.
V. Lendìlová (Praha) obdobnì jako v pøedchozím referátì
se snažila najít spoleèné paralely umìlecké tvorby ukrajinské
spisovatelky O. Zabužko a rusky píšícího spisovatele N. V. Gogola.
Integraci estetických diskursù v poetice V. Ševèuka byl
vìnován pøíspìvek G. Bínové (Brno). Mezijazyková homonymie
pøi pøekladu umìleckého textu (na materiálu ukrajinských
a èeských pøekladù) poetických a prozaických dìl byla
pøedmìtem výzkumu T. Juøíèkové (Brno).
Tìmito referáty skonèilo oficiální jednání prvního dne
v obou sekcích, které pokraèovalo veèer v neoficiální, ale neménì
zajímavé èásti pøipravené studenty ukrajinistiky brnìnské
univerzity. Pro úèastníky konference nacvièili divadelní hru ukrajinského
spisovatele I. Neèuje-Levického Kajdaševa sim´ja.
Jednání v obou sekcích pokraèovala druhého dne. V jazykovìdné
sekci bylo vyslechnuto šest referátù. L. N azarenková
(Kyjev) rozebrala zvláštnosti jazyka ukrajinské publicistiky
90. let 20. století z hlediska lexikálnì-frazeologického.
T. Masicka (Luck) pohovoøila o valenèních rysech predikativních
jednotek v elementárních vìtných konstrukcích. Na
slovnìdruhová specifika atributivních syntaksem se zamìøila
O. Handzuková (Luck). Židovskými jmény u ukrajinských
kozákù se zabývala Z. R ožèenková (Kyjev). O. K u pcevièová
(Ostrava) orientovala pozornost pøítomných na užití
a fungování paremie pøi studiu slovanských jazykù v oboru ruský
jazyk v podnikatelské sféøe. Referát V. We r nische (Brno)
pojednával o problematice ukrajinské a èeské frazeografie.
V literárnìvìdné a kulturologické sekci bylo proneseno
rovnìž šest referátù. První vystoupila s pøíspìvkem Ot moderna
do Ar Deko (Bilibin – Narbut – lvovskij Ar Deko) D. K š i -
cová (Brno). R. K i n d l e r ová (Praha) jako zaèínající pøekladatelka
(absolventka brnìnské univerzity) vìnovala svùj pøíspìvek
problematice souèasné ukrajinské literatury, její pøekladu
do èeštiny a její prezentaci na internetu. Tvùrèí osobnosti
v dìjinách slovanských literatur (K. H. Mácha, Ju. Darahan,
D. Èyževskyj, K. Paustovskij) byly v popøedí zájmu I. M e l -
nyèenka (Kyjev), M. Ševeèkové (Brno) a M. Tr èkov
é (Brno). O slavnostním odhalení pomníku I. Kotljarevského
v Poltavì v r. 1903 pohovoøil P. K alina (Brno). Po
pøednesení každého referátu byl vymezen èas pro diskusi.
Na závìr mùžeme konstatovat, že pronesené pøíspìvky
pøinesly zajímavé postøehy a byly dùkazem seriózního pøístupu
jejich autorù pøi výzkumu dosud neprobádaných problémù
v oblasti ukrajinistiky a širší slavistiky. Všechny proslovené
referáty, ale i ty, jejichž autoøi se nemohli z rùzných dùvodù
konference zúèastnit, budou otištìny v samostatném sborníku.
Aleš Brandner – Halyna Myronova
HURTIG, C. – RAMZA, T.: Belarussische Grammatik
in Tabellen und Übungen. Ãðàìàòûêà
áåëàðóñêàé ìîâû ¢ òàáë³öàõ ³ ïðàêòûêàâàííÿõ.
München : Verlag Otto Sagner 2003. 268 s.
Ako 420. zväzok série Slavistische Beiträge mníchovského
vydavate¾stva Verlag Otto Sagner vyšla v polovici roku 2003
Bieloruská gramatika v tabu¾kách a cvièeniach, ktorej autorkami
sú Claudia Hurtigová, pôsobiaca na univerzite v Lipsku,
a doc. Tacciana Ramzová, dlhoroèná vyuèujúca bieloruštiny
ako cudzieho jazyka na Bieloruskej štátnej univerzite
v Minsku.
Publikácia prináša opis bieloruskej fonetiky (s. 13-29)
a morfológie (s. 30-162). Zo žánrového h¾adiska ju možno
charakterizova ako tzv. praktickú gramatiku, primárne urèenú
pre nemeckých slavistov; táto okolnos ovplyvòuje aj
jej obsahovú štruktúru a spôsob prezentácie relevantných informácií.
Tak napr. zatia¾ èo vedecké opisy gramatickej sústavy
slovanských jazykov obyèajne podávajú výklad o slovných
druhoch v poradí substantíva, adjektíva, zámená, èíslovky,
slovesá a neohybné slovné druhy, v recenzovanej príruèke
nasleduje kapitola o slovesách hneï za preh¾adom
morfológie substantív. Používate¾ takto získava – bez väèšieho
èasového odstupu – základné poznatky o flexii substantív
a slovies ako slovných druhov, ktoré zohrávajú centrálnu úlohu
v štruktúre slovanskej vety. A kto si v rámci bohatých
177