110 Stříbrný, Vladimír: O kohoutkovi a slepičce, 1947. Olej, 91 × 62 cm. MK Přerov, foto J. Hanáková
obrazům tohoto druhu – svým pojetím mají spíše charakter technologických obrazů. Čtyři obrazy ročních dob od Milady Marešové byly vydány ve Státním pedagogickém nakladatelství v letech 1955–1959. Tento typ prvoučných obrazů se těší velké oblibě a má zajímavou historii. Již v 19. století byly pro naše školy přejímány obrazy německého původu, byly bez problémů schvalovány a skoro ke každé řadě byl vydán podrobný výklad ve formě knihy, která často sloužila zároveň jako učebnice i čítanka. Krajina, zpodobněná ve čtyřech ročních dobách, byla buď stylizovaná a stále stejná (o to více vynikly její změny), nebo se různila (ve snaze zachytit rozmanité děje). První české obrazy tohoto typu vytvořil R. Lauda v letech 1903–1907. Roku 1940 vyšly v Praze čtyři nástěnné obrazy Dětské hry na jaře, v létě, na podzim a v zimě od Josefa Lady a členité, přeplněné obrazy ročních dob od malíře Andrýska u nakladatele Josefa Ungra v Brně. Od 50. let vyšla tato čtveřice obrazů téměř v každém desetiletí: od Jiřího Mádla (nakl. Komenium 1972), od Daniely Hahnové (Komenium 1982), od Vlasty Švejdové (Alter 1993), od Jany Zbyňkové (Scientia 2000). 8 Malíř Josip Marija Gorup (27. 9. 1898, Rijeka – říjen 1926, Triglavsko gorje) se narodil v dnešním Chorvatsku, v slovinské rodině mecenášů umění. Jeho otec Jožef Gorup (1834–1912) patřil ve své době k nejbohatším Slovincům a finančně podporoval vše, co by přispělo k hospodářskému a kulturnímu osamostatnění národa. Poskytoval stipendia pro slovinské studenty a byl nakloněn výtvarnému umění. Josip M. absolvoval v roce 1915 lublaňskou reálku, a aby se vyhnul vojenské službě, prošel krátkým kurzem a nastoupil službu u železnice. V roce 1918 se zapsal na elektrotechnický odbor lublaňské techniky. Avšak již v roce 1920 se přestěhoval do Prahy a věnoval se malířskému studiu. V letech 1920–1922 navštěvoval vyhlášenou soukromou školu profesora Ferdinanda Engelmüllera a studoval u profesora Josefa Loukoty. Své prvotiny vystavoval v Rudolfinu. Na krátkou dobu přesídlil do Berlína, kde studoval u profesorů Wolfsberga a Kocha. Domů se vrátil v roce 1923 a usadil se v Podbrezju na Gorenjskem, kde ponejvíc přebýval a maloval. Zúčastnil se zahraniční výstavy slovinského umění v Hodoníně roku 1924, v dalších letech předvedl svá díla v pavilonu myslivecké výstavy na lublaňském veletrhu a na výstavě s názvem Lublaň na podzim, vystavoval rovněž kolektivně. Svou malířskou dráhu začal jako krajinář. Záhy si však oblíbil zpodobňovat zvířata a svou práci poté věnoval jen jim. Na výstavě v Praze se ještě představil většinou krajinami, akvarely a kresbami, které převládaly nad několika málo studiemi zvířat. Ty ihned zaujaly, jak vzpomíná Josef Patočka v textu o počátcích vydávání zoologických obrazů: „...Při výstavě akademiků jihoslovanských 1921 upozornil na sebe mladý Slovinec Gorup kresbami jezevce a hradních medvídků; také on získán za spolupracovníka a jeho Medvěd ... samostatnou technikou a přírodní živostí zastupuje důstojně mezi ostatními obrazy umění nejmladších. Gorup pokračuje ve studiích v cizině...“ (Památník dvacetipětileté činnosti Ústředního nakladatelství v Praze. Praha, ÚNKUČS 1926, s. 119–126). Během dalších let, při berlínském pobytu, se Gorup ještě zdokonalil – tamní zoologická zahrada mu poskytla mnoho látky ke studiu různých živočichů. Když se vrátil domů, na Gorenjskem pilně kreslil zvířata a své kresby uveřejňoval v revui Lovec. Jeho tvorba vychází z impresionismu, dobová kritika výše cenila dost zručné a technicky dokonalé kresby a akvarely než malby – oleje. Sotva se jeho nesporný talent začal rozvíjet, utrpěl úraz v horách poblíž Triglavu, nejvyšší hory Julských Alp. Na jeho následky zemřel v polovině října 1926, v osmadvaceti letech. Jeho umělecké dílo zůstalo v majetku rodiny. (Životopisné údaje jsou převzaty ze slovinské stati – Mesesnel, F.: Josip M. Gorup [nekrolog]. Zbornik za umetnostno zgodovino, 1926, roč. 6, č. 4, s. 248–250.) Autor Gorupova nekrologu se krátce zmiňuje, že malíř vytvořil několik barevných obrazů pro „československé státní nakladatelství školních knih“. Od roku 1919 byly školní obrazy připravovány v ÚNKUČS (používán rovněž název Učitelské nakladatelství). Jako autoři pro přírodopisnou (přesněji zoologickou) sekci byly Josefem 111
- Page 1:
SBORNÍK 2005 Státní okresní arc
- Page 4 and 5:
ISBN 80-86388-29-8 ISSN 1214-4762
- Page 7 and 8:
Sborník Státního okresního arch
- Page 9 and 10:
lejno a psí lejno bílé a vepřov
- Page 11 and 12:
3 SVOBODNÝ, P. - HLAVÁČKOVÁ, L.
- Page 13 and 14:
Mansfeld - Frideborn tolar 1585 spo
- Page 15 and 16:
kem potopí. Kristus však oba apo
- Page 17 and 18:
Sborník Státního okresního arch
- Page 19 and 20:
píle shromáždit k chvále a slá
- Page 21 and 22:
Jinak vytrpělo město Lipník, jak
- Page 23 and 24:
Při nahromadění vody plaví Vala
- Page 25 and 26:
Po tomto v roce 1465 v úterý po s
- Page 27 and 28:
V roce 1663 založila znovu jistá
- Page 29 and 30:
Stejným písmem je pořízen opis
- Page 31 and 32:
Dopis D. J. I. Hoffera do Lipníku
- Page 33 and 34:
Dopis D. J. I. Hoffera do Lipníku,
- Page 35 and 36:
4 KRŠKA, I.: Rytíř Hoffer a Pot
- Page 37 and 38:
Sborník Státního okresního arch
- Page 39 and 40:
Sigmund, syn Isak, syn Anna, dcera
- Page 41 and 42:
LÖW, Benjamin LEWETSCHEK, Markus E
- Page 43 and 44:
zením dítěte, a také nápadné
- Page 45 and 46:
Eva 1 1 0 0 1 0 0 Fany* 0 0 2 0 0 1
- Page 47 and 48:
Sborník Státního okresního arch
- Page 49 and 50:
LI bor II / pro CV ra VI + / NORBER
- Page 51 and 52:
Sv. Jáchym, detail. Foto R. Skřeb
- Page 53 and 54:
Sv. Anna, detail. Foto R. Skřebsk
- Page 55 and 56:
stupu k památkám, který se tak p
- Page 57 and 58:
Sborník Státního okresního arch
- Page 59 and 60:
MUDr. Desfours-Walderode ve funkci
- Page 61 and 62: protože jasně prokázala, že cen
- Page 63 and 64: Erb rodu Desfours-Walderode zdědil
- Page 65 and 66: štátského zámku. OV VIII/1994,
- Page 67 and 68: Graf - počet kusů Graf - nejstar
- Page 69 and 70: Nominál Rok Citace PrÛmûr Hmotno
- Page 71 and 72: Jan Jiří (1606-1621) 3 krejcar 16
- Page 73 and 74: Jan Christian, Jiří Rudolf (1602-
- Page 75 and 76: Nominál Rok Citace PrÛmûr Hmotno
- Page 77 and 78: Značka mincmistra bývala umístě
- Page 79 and 80: ARCHID.AVS.DVX.BVR.CO.TIR.1623 1 AR
- Page 81 and 82: mistrovská činnost byla velmi úz
- Page 83 and 84: ský univerzitní profesor ovocnict
- Page 85 and 86: což zcela znemožnilo jakoukoliv j
- Page 87 and 88: k vyučování na různých stupní
- Page 89 and 90: Od 30. let 20. století se v zeměp
- Page 91 and 92: ko-zoologických obrazů od tábors
- Page 93 and 94: a Stříbrného: Zvířátka a Petr
- Page 95 and 96: Filcík, Gabriel (* 1946) . . . . .
- Page 97 and 98: ci jako nástěnné školní obrazy
- Page 99 and 100: Kočí, Josef: Snímání hlav popr
- Page 101 and 102: Burian, Zdeněk: Typy obyvatelstva
- Page 103 and 104: Burian, Zdeněk: Typy obyvatelstva
- Page 105 and 106: Lauda, Richard: Jarní večer na Ch
- Page 107 and 108: Procházka, František X.: Hroch ob
- Page 109 and 110: Světlík, Eduard: Opice, 1937. Kom
- Page 111: Zhoř, Antonín: O dvanácti měsí
- Page 115 and 116: Profesorský sbor Střední hospod
- Page 117 and 118: Vysvědčení J. Mráčka od spole
- Page 119 and 120: Žáci 3. roč. speciálky architek
- Page 121 and 122: ta…“ I když překročil 66. ro
- Page 123 and 124: samostatně pracoval na podrobných
- Page 125 and 126: O prázdninách r. 1914 se vydali p
- Page 127 and 128: Pracovna prezidenta živnostenské
- Page 129 and 130: Diplom a bronzová plaketa Grand Pr
- Page 131 and 132: J. Mráček, Motiv z Vinar architek
- Page 133 and 134: - rodinné letovisko na návrší n
- Page 135 and 136: Je zřejmé, že architekt Mráček
- Page 137 and 138: 22. 8. 1883 Vyškov, studující gy
- Page 139 and 140: 23 ZA Olomouc, Rodná matrika řím
- Page 141 and 142: Rodina J. Elmera v r. 1920. Zleva s
- Page 143 and 144: Otec Jan Elmer, zahradník, Přerov
- Page 145 and 146: Ladislav Elmer ve své pracovně ja
- Page 147 and 148: důstojník carské armády Mannerh
- Page 149 and 150: Druhá strana dopisu gen. Mannerhei
- Page 151 and 152: Jan Elmer po návratu z komunistick
- Page 153 and 154: deset kamenolomů a pět závodů n
- Page 155 and 156: Sborník Státního okresního arch
- Page 157 and 158: la nová volba. Touto volbou mohli
- Page 159 and 160: okolnost, že členové vybírali s
- Page 161 and 162: V letech 1922-1924 vznikl projekt n
- Page 163 and 164:
graf z Přerova, který zastupoval
- Page 165 and 166:
Pohled do výstavy zvonů v části
- Page 167 and 168:
počáteční nezdary ji však neod
- Page 169 and 170:
40 KOBZA, František: Sága rodu Dy
- Page 172:
ISBN 80-86388-29-8 ISSN 1214-4762