Sborník 2005 - rosmus

Ladislav Elmer ve své pracovně jako ředitel Kokorovy továrny kolem r. 1922
ji zrušena, zůstalo však dodnes stát šest vysokých stromů ke konci dnešní
Kramářovy a Nádražní ulice blízko dnešního náměstí Fr. Rasche. Až tam
končila zahrada, kterou obhospodařoval zahradník Elmer. Tam se mu narodilo
poslední ze sedmi dětí, syn Jiří.
Když Jan Elmer zemřel ve věku 72 let v neděli 19. března 1929 ve 12
hodin v poledne, otiskl místní deník OBZOR smuteční oznámení, ve kterém
autor zdůraznil, že Jan Elmer byl vždy horlivým stoupencem strany
lidovopokrokové a pak národně demokratické, jejíž schůze pečlivě navštěvoval,
„půl století se bil se životem, práce mu byla údělem a nebylo mu
popřáno těšiti se z jejích výsledků“. Už z toho, že o jeho úmrtí vyšla čtrnáctiřádková
zpráva i smuteční oznámení v denním tisku, je vidět, že nešlo
o občana bezvýznamného, ale ve městě Přerově známého a populárního.
Jeho žena Marie zemřela o tři měsíce dříve dne 31. prosince 1928 ve
věku 67 let, když posledních 12 let byla upoutána na lůžko Byla to žena
rozšafná, výborná hospodyně. Pocházela z rodiny Fryčů z Podřipska, kde
v Lounkách a v Chodounech měli její dva bratři dobře prosperující vesnické
hospody. Mezi úmrtím obou manželů Elmerových uplynulo čtvrt roku
a to bylo období největších mrazů dvacátého století, známé mrazy února
roku 1929. Marie Elmerová byla typickým písmákem, nemohla chodit,
a tak pouze na lůžku psala povídky, sepisovala pořekadla a v říjnu 1922
sepsala své vzpomínky, které jsou historickým dokumentem o odchodu
Čechů na Volyni do Ruska. Popisuje v nich, jak její rodiče prodali pod Řípem
veškerou půdu a po prusko-rakouské válce se na třikrát celá rodina Fryčova
vydala do Volyně. Marie Elmerová popisuje, jak skoro desetiletá cestovala
do Ruska, kde následovalo zklamání a rozhodnutí vrátit se do Čech.
Tam rodina zase koupila zpět pole a hostinec a začala znovu hospodařit.
Je to cenný dokument o tehdy častém stěhování Čechů na Volyni plném
optimistického očekávání, po němž následovalo zklamání z ruské reality.
143