Sborník 2005 - rosmus

ARCHID.AVS.DVX.BVR.CO.TIR.1623 1
ARCHID.AVS.DVX.BVR.CO:TYR.1623 1
. ARCHID.AVS.DVX.BVR.CO.TYR.162/23 1
Ve dvou případech ražeb z roku 1622 růžice neodděluje pouze začátek
a konec opisu na lícní straně, ale je navíc umístěna ještě mezi jméno panovníka
a pořadovou číslovku. O skutečnosti, že dlouhá mince byla ražena
chvatně a narychlo a ve velkém množství, svědčí i chyboražby, jichž se na
mincích vyskytuje poměrně značné množství. Dokládají mimo jiné i nedostatečnou
kontrolu zhotoveného díla. V opisech najdeme zdvojená písmena,
nebo jejich zkomolení, vznikající nekvalitní ražbou. K takovým chybám
často docházelo i při ražbě v jiných obdobích, není to charakteristické pouze
pro dlouhou minci. Vždy však vypovídají o rychlosti ražby a nedůsledné
kontrole. Méně často se na ražbách setkáváme se zkomoleným letopočtem,
jako je tomu u 150krejcaru z roku 1623. Do číslovky letopočtu zde
byla vyražena jedna číslice 2 navíc, takže letopočet má podobu 16223.
Množství slezských ražeb v přerovském nálezu, datovaných do úzce
vymezeného období, vypovídá, že jeho majitel přišel do Přerova přes Slezsko.
Dokládá i tu skutečnost, že peníze ukryl buď hned v roce 1623, nebo
na počátku roku 1624, protože mladší ražby již nejsou v nálezu doloženy.
Poznámky
1 Mince byly odkryty 2. srpna 1923 při asanaci domu č. 114 v Bratrské ulici v Přerově.
Nález obsahoval 2 390 zlatých a stříbrných ražeb tolarového období z let
1506–1623. Nejstarší mince je datována rokem 1506, nejmladší rokem 1623. Nález
obsahuje 26 zlatých ražeb, 115 ražeb tolarů a jejich dílů, 156 ražeb dlouhé mince
a 2 093 ražeb drobné mince. V náleze jsou zastoupeny ražby vládní, světských a církevních
feudálů a ražby městské z 94 evropských zemí a lokalit. Z numismatického
hlediska je nález cenný vysokou koncentrací tolarových ražeb a ražeb inflačních
z let 1621–1623.
Nález je uveden pod číslem 3 250 v soupisu NOHEJLOVÁ-PRÁTOVÁ, E.: Nálezy
mincí v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. III. Praha 1957 a publikován ve sborníku
Minulost Přerovska. Muzeum Komenského, Přerov 1993.
2 K nejmladším ražbám náleží tolar saského kurfiřta Jana Jiřího (1) a dlouhá mince
– 150krejcary, ražené na Moravě (2), v Dolních Rakousích (1) a ve Slezsku (18).
3 Tříkrejcar – stříbrný nominál ražený od poloviny 16. století v Rakousku. Na našem
území byl jako vládní ražba poprvé ražen na základě mincovního řádu stavů z 28.
června 1619. Jeho hodnota odpovídala širokému, starému groši (1 široký groš = 9
bílých penízů = 3 krejcary). Z toho důvodu se od 17. století běžně vžilo užívání názvu
groš pro tento nominál. V rámci tolarového měnového systému sehrával významnou
úlohu, protože byl nominálem, který umožňoval měnové propojení zemí rakouských
se zeměmi německými. Tříkrejcary, které v hojné míře razily všechny vládní
mincovny, se udržely až do poloviny 19. století.
4 Mincmistr Valentin Janus je ve starší literatuře uváděn jako nájemce mincovny.
5 1/24 tolaru – stříbrný nominál, ražený v německých zemích od roku 1570, odpovídal
svou hodnotou groši = tříkrejcaru.
6 Mincovna v Reichensteinu zahájila svou činnost v roce 1507 po přenesení z Frankensteinu.
Dobou její největší produkce byl konec 16. století, kdy se zde razily dukáty,
tolary a medaile Viléma z Rožmberka (1581–1592) a Petra Voka z Rožmberka
(1592–1599).
7 Mezi hlavní příčiny finanční krize se na prvé místo řadí dovoz nepoměrně levnějších
drahých kovů z Ameriky, vyvolávající pokles příjmů z horního regálu a náklad-
77