Sborník 2005 - rosmus

Z prvních lyžařských výprav do Nového Města na Moravě.
Zleva prof. Fryč, ředitel Hlaváč, tajemník Hütel, J. Mráček
setkání s císařem Františkem Josefem I. v doprovodu komorníka v budově
vídeňské akademie. 33
V roce 1898 byly otištěny v časopisu Zlatá Praha dva obrázky „na nejzajímavější
partie přerovské, zhotovené podle akvarelových maleb mladého
nadaného architekta J. Mráčka“. Jednalo se o „Partii z Hořeního města
Přerova“, a o starodávnou „Hradební branku Forchňu v Přerově“. 34 O rok
později zde byl uveřejněn Mráčkův „intimní a úhledný obrázek, milý pro
svoji prostotu, poněvadž je to kus karakteristického českého kraje“, který
nese název „Motiv z Vinar u Přerova“. 35 Zajímavým je i jeho obrázek mamuta
z předmostského naleziště. 36
Kdykoli v pozdějších letech přijel Mráček do Přerova na dovolenou,
vyhledával ve městě a okolí stavební památky a malebná zákoutí, které
zachycoval tužkou či barvou na papír. Právě tak vznikly obrazy kaple sv.
Jiří, staré forchně, kapličky u Bečvy, čekyňského zámku, Veselíčka, Rokytnice
a další. Nejvíce ho ale lákalo pro svoji starobylost přerovské Horní
náměstí. 37
V červnu 1909 mu udělil zemský výbor šestiměsíční dovolenou. Na
vyzvání ředitele národopisného oddělení Františkova zemského muzea prof.
Josefa Šímy podnikl studijní cestu po Slovensku a Valašsku, kde evidoval
lidové stavitelské památky pro muzejní sbírky. Mnohé památky lidové
architektury byly v minulosti zničeny ohněm či „zubem času“, čímž byly
pro lidstvo nenávratně ztraceny. Mráček se zabýval též studiem místního
lidového průmyslu, podporoval jeho rozvoj, upozornil na něj nově vzniklou
brněnskou ústřednu pro lidový umělecký průmysl. Snažil se zachránit
významné památky lidového stavitelství alespoň graficky a akvarelem.
U vytypovaných památek lidového stavitelství vyhotovoval jednak celkový
pohled objektu včetně technických výkresů se všemi podrobnostmi
124