Sborník 2005 - rosmus

stranách. Místo obvyklé titulatury na rubní straně opis uvádí plné jméno
mincovny, která ražbu prováděla. Chybí rovněž podoba numerického nominálu
ve tvaru 1/24 tolaru.
Ražby, které vznikly v mincovně v Reichensteinu, jsou opatřeny mincmistrovskou
značkou v podobě monogramu HR, kterou značil své ražby
Karel II.(1548–1617) tříkrejcar 1614
Popis mince:
A – V plném, nahoře i dole přerušeném vnitřním kruhu hlava knížete ve zbroji,
s okružím, vlevo. V dolní části pod obrazem v oválném štítku numerický nominál:
3 Vnější kruh šňůrový, zachovaný v dolní části.
Opis: CAROL.D:G.D. – MVNS.ET.OLS.
(CAROLUS DEI GRATIA DUX MÜNSTERBERGENSIS ET OLSNENSIS)
R – Ve šňůrovém, nahoře i dole přerušeném vnitřním kruhu štít se znakem knížectví
minsterbersko-olešnického. V dolní části v opisovém pruhu značka mincmistra.
Vnější kruh šňůrový, zachovaný v levé dolní části.
Opis: CO.GLA.SVP. (zmm) CAP.V.SL.614
(COMES GLACIENSIS SUPREMUS CAPITANEUS UTRIUSQUE
SILESIAE)
mincmistr Hans Rieger, řezač želez ve Vratislavi. V mincovně působil
v letech 1617–1623.
Minsterberk – Olešnice knížectví
Knížectví minsterberské se začalo formovat na počátku 14. století
v důsledku rozpadu Lehnicka po smrti Boleslava I. lehnického. Prvním knížetem
se stal Bolko II. z rodu Piastovců, v jejichž držení bylo knížectví do
roku 1428. V následujícím století se v držení vystřídalo několik šlechtických
rodů, z nichž k nejvýznamnějším patřil rod pánů z Poděbrad, který
držel knížectví do roku 1569. V roce 1570 bylo knížectví prodáno slezským
stavům.
Knížectví olešnické vzniklo v roce 1312 při dělení Hlohovska po smrti
Jindřicha III. Jeho syn Konrad III. obdržel z dědictví Olešnici, kterou však
již roku 1329 postoupil královské komoře. V roce 1495 knížectví připadlo
rodu minsterberskému, čímž došlo ke spojení obou knížectví. Společně existovala
až do roku 1647, kdy rod Minsterberků vymřel.
72