Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
22. 8. 1883 Vyškov, studující gymnázia, trvale přítomný od roku 1899). V katalogu<br />
přerovského gymnázia, 1. tř. A, šk. rok 1885 má student Mráček ml. uvedeno bydliště<br />
Palackého ul. 102., v letech 1886–1888 Žerotínovo nám. č. 163. Viz SOkA Louny,<br />
Sčítání lidu z let 1869 a 1880, obec Nehasice, v době sčítání lidu zde Mráčkovi<br />
nebydleli. Viz SOkA Přerov, Fond Policejní přihlášky Přerov, P1, Rodinný list Marie<br />
Mráčková, vdova, příchod rok 1877, dále uvedena pouze dcera Marie, Dašice, Pardubice,<br />
záznamy o bydlišti (1. 3. 1916 Velká Kostelní ul. č. 41, 14. 2. 1917 ul. B.<br />
Němcové 13, odešly do Brna, neznámo kdy, hlášeno 14. 9. 1923). Viz též fond Archiv<br />
města (dále AM) Přerov, Matrika příslušníků města Přerova, M–R, 1901–1918, poř.<br />
č. 16, Mráčková Marie, * 11. 6. 1850 Praha, vdova po zemřelém Janu Mráčkovi,<br />
městském staviteli, dříve příslušela do Prahy, příslušnosti nabyla v Přerově 31. 7.<br />
1907 k žádosti ze dne 31. 12. 1906. Viz též Haná, č. 79, 6. 4. 1930, s. 4, oznámení<br />
o úmrtí M. Mráčkové, vdovy po staviteli v Přerově, zemřela v pátek († 4. 4. 1930)<br />
v Brně ve věku 84 let, pohřbena bude v úterý, ve 4 hodiny na ústředním hřbitově.<br />
5 Jindřich Matzenauer,* 2. 2. 1835 Přerov, † 28. 4. 1915, starosta v letech 1874–1883.<br />
Období jeho „starostování“ je spojeno s rozvojem přerovského gymnázia (ředitel<br />
Jakub Škoda), kdy byla realizována stavba gymnazijní budovy na Komenského třídě,<br />
v níž bylo vyučování zahájeno v roce 1877, v roce 1875 byla zřízena střední hospodářská<br />
(zemědělská) škola, v roce 1882 otevřena pokračovací průmyslová (učňovská)<br />
škola, došlo k provedení přístavby k obecnímu domu v přerovské Blahoslavově<br />
ulici, postavena hřbitovní budova, provedena kanalizace města, zakoupen byl hostinec<br />
se zahradou v Michalově.<br />
6 Stavební práce započaly roku 1837 v úseku mezi Vídní a Břeclaví, dne 1. 9. 1841<br />
zahajovací jízdy z Břeclavi do Přerova, 17. 10. 1841 zprovoznění úseku z Přerova<br />
do Olomouce, 15. 8. 1842 z Přerova do Lipníka, stanice se změnila v železniční uzel,<br />
jehož důležitost se zvýšila zprovozněním celé trati Přerov–Bohumín dne 1. 5. 1847<br />
a vybudováním nové železnice mezi Brnem a Přerovem v roce 1869.<br />
7 SOkA Přerov, fond AM Přerov, Zápisy OV, 1876–1883, Protokoly sezení OR,<br />
1877–1885, radní neprojednávali přijetí stavitele Mráčka st. do městských služeb,<br />
patrně se zavedl jako soukromý stavitel. Zemský archiv Olomouc (ZA Olomouc),<br />
Matrika zemřelých římsko-katolické fary Přerov, inv. č. 7218, sign. Př-I-30, s. 862.<br />
Jan Nepomuk Mráček se narodil 11. 5. 1844, zemřel 25. 9.1895 v Přerově č. 163<br />
(TBC). Místo narození Praha – viz též č. 4, sčítací operáty. SOkA Přerov, fond<br />
Okresní soud Přerov (dále OS), dědický spis po zemřelém Janu Mráčkovi, zn. IV<br />
408/1895 (velký majetek nezanechal).<br />
8 Viz č. 7. V dědickém spisu zn. IV 408/1895 po zemřelém Janu Mráčkovi jsou uvedeny<br />
pohledávky stavitele (včetně jeho dluhů) vůči těmto firmám a soukromníkům:<br />
Jakub Krátký, Jakub Grünwald, Guttman Tovačov, rolnický cukrovar v Brodku,<br />
přerovský kavárník Mořic Haase, Frankl, obchodník v Bzenci, Brach, majitel sladovny<br />
v Olomouci, kde bydlí, a majitel domu v Přerově, Jiří Calábek, továrník v Přerově,<br />
Max Tchiassny v Přerově.<br />
9 SOkA Přerov, fond Berní správa, bal. č. 71 a 72.<br />
10 Viz „100 let SZTŠ v Přerově, almanach“, Přerov, 1965, kde na fotografii členů pedagogického<br />
sboru školy je i stavitel Jan Mráček st.<br />
11 Viz č. 7 a 8. Emilie Richterová se vzdala dědictví po zemřelém otci ve prospěch své<br />
mladší sestry Marie.<br />
12 Od roku 1889 firma Kokora a spol., resp. První přerovská strojnická továrna se slévárnou<br />
Eduard Kokora a spol., v 90. letech 19. stol. byl závod označován za největší<br />
továrnu na zemědělské stroje na Moravě, v roce 1893 zde pracovalo 366 dělníků.<br />
V letech 1910–1912 byl závod přeměněn na Rolnickou akciovou továrnu na stroje,<br />
slévárnu a kotlárnu Ed. Kokora a spol. Hlavními výrobky byly lokomobily, secí<br />
a žací stroje, mlátičky, v roce 1900 přibyly i výbušné motory k mlátičkám. Ve<br />
20. letech min. století nastal úpadek závodu, v roce 1930 zde pracovalo již jen 112<br />
dělníků, 32 učňů a 13 úředníků, v roce 1935 firma likvidovala.<br />
13 Emilie, * 24. 5. 1871 v Nehasicích u Žatce, Vilém, * 28. 4. 1877 v Praze, Marie Kateřina,<br />
*13. 11. 1885 v Přerově č. 163 (jejími kmotry při křtu dne 21. 11. 1895 byli<br />
135