Sborník 2005 - rosmus

uď na objednávku, nebo byla využita již existující umělecká díla (např. od
Václava Brožíka, Mikoláše Alše, Alfonse Muchy). Z přímo oslovených autorů
nejvíce obrazů namalovali Oldřich Cihelka (9), Vladimír Stříbrný (8)
a Josef Kočí (5).
V přerovském souboru je nejvíce zastoupen Oldřich Cihelka, který
zachycuje slavné osobnosti a známé historické události na obrazech: Mistr
Jan Hus káže na Kozím Hrádku (1920), Chelčický píše postilu (vyd.
1922), Svatý Václav v budečské škole (vyd. 1930), Odchod Němců z Prahy
(zřejmě 1924, nevydáno tiskem), Příchod Čechů na Říp (1922), Rytířský
turnaj (1922), Lov na tura v dávnověku (zřejmě 1924, nevydáno tiskem).
Nejstarší dějepisný obraz jiného známého autora, Vladimíra Stříbrného,
nese název Vjezd Jana Lucemburského do Prahy (1928). Jeho další
obrazy z doby po druhé světové válce se zaměřují na osobnosti: Oldřich
a Božena (pravděpodobně vyd. 1948), Jan Hus káže v kapli Betlémské
(1955), Komenského škola v Blatném Potoku (1960) a na události Pražského
povstání: Stavba barikád a Boj na barikádách (oba 1947).
Dvojici ve své době uznávaných malířů doplňuje autor historických
a prvoučných obrazů Josef Kočí. Tragické události naší historie zobrazují
práce Snímání hlav popravených českých pánů (1925) a Hájení Prahy
proti Švédům (pravděpodobně vyd. 1930), dobovou atmosféru zachycuje
obraz Trh na Starém Městě v 16. století (1927). Postupný vývoj a změny
obrazu Položení základního kamene k Národnímu divadlu (1927) ilustrují
dva listy: nejprve koncept menších rozměrů se zřetelnou podkladovou
čtvercovou sítí a jmenným označením osob, které jsou ztvárněny, a následná
upřesněná a propracovaná zvětšená kresba.
Z dalších originálů vlastníme např. díla Rudolfa Adámka: Revoluce
v roce 1848 (1920); Stanislava Ulmana: Barikády pod Staroměstskou
mosteckou věží v roce 1848 (1951); Bohuše Čížka: Pražské bouře v roce
1419 (vyd. 1952); Václava Junka: Únor 1948 – Dělnictvo na stráži
(1948); Františka Hály: 9. květen 1945, příjezd sovětských tankistů
(1950). Dějepisné obrazy vydávané po 2. světové válce se zaměřovaly na
tematiku husitství, národního obrození a osvobození, od 50. let je častým
námětem budování socialismu.
Zeměpis
Do skupiny zeměpisných obrazů jsou v muzejní sbírce kromě typických
krajin zahrnuty etnografické kresby a obrazy lidských typů. Exotické kraje
ukazují obrazy Jana Gotha: Na pokraji saharské oasy (1924), Pouliční
ruch v Pekingu (společně s Josefem Grusem, 1924), Tibetská osada se
štítem Mount Everestu v pozadí (vyd. 1930) a Karavana v rovníkovém pralese
na Kongu (vyd. 1926).
Díla vyšla v souboru s názvem Nástěnné obrazy k vyučování zeměpisu,
který řídil Stanislav Nikolau, ve své době známý tvůrce zeměpisných učebnic.
Ten také získal pro spolupráci Zdeňka Buriana, jenž je autorem tří originálů:
Typy obyvatelstva amerického (1925), Typy obyvatelstva asijského
(1929) a Typy obyvatelstva afrického (1928). 5 K téměř dvaceti obrazům edice,
přibližujícím bez výjimky cizí kraje, vycházely na stránkách časopisu
Širým světem podrobné popisy s vysvětlivkami a odkazy na další literaturu.
86