Sborník 2005 - rosmus

nické, kde své mincovní právo uplatňovala jednotlivá knížata, a svou proveniencí
se sem řadí i vládní ražby z mincovny v Nise.
Z celkového počtu 2 390 kusů tvoří slezské ražby 1,8 %, tj. 44 kusů. Podle
roku vydání spadají ražby jednotlivých knížectví, představující drobné
nominály (tříkrejcary) 3 do prvních dvou desetiletí 17. století. Vládní ražby
inflačních 150 krejcarů, vydávaných jménem Ferdinanda II. (1619–1637),
pocházejí z let 1622–1623, a patří tedy k nejmladším ražbám nálezu.
Adam Václav (1579–1617) tříkrejcar 1604
Popis mince:
A – Ve šňůrovém, nahoře přerušeném vnitřním kruhu hlava knížete ve zbroji vlevo.
V dolní části pod obrazem v kulatém štítku numerický nominál: 3 Vnější kruh
šňůrový.
Opis: A:W:D:G:I - :S:T:E:M:G:D:
(ADAMUS WENCESLAUS DEI GRATIA IN – SILESIA TESSINENSIS
ET MAJORIS GLOGOVIAE DUX)
R – Ve šňůrovém, nahoře i dole přerušeném vnitřním kruhu štít se znakem knížectví
těšínského s klenotem. Vnější kruh šňůrový.
Opis: GROS:ARG – III:CRV:1604
(GROSSUS ARGENTEUS III CRUCIFERORUM)
Těšín – knížectví
Těšínské knížectví se formovalo v 80. – 90. letech 13. století v důsledku
rozdělení Opolska. Zakladatelem těšínské linie Piastovců, kteří Těšínsko
drželi až do roku 1653, se stal Měšek († 1307). Těšínské ražby spadají do
období vlády knížete Adama Václava (1579–1617), který nastoupil v nedospělém
věku a vládu za něj vykonávala jeho matka Kateřina Sidonie. Ve
vnitřní politice ani v ekonomice nebyl příliš úspěšný.
Stejně jako jeho otec vedl rozmařilý život. Patřil
k nesmírně ctižádostivým vladařům, a tak neváhal v roce
1610 přestoupit ke katolicismu, ač v zemi mělo velmi silné
pozice luteránství, šířené hlavně za jeho otce. Konverze
mu umožnila poměrně úspěšnou kariéru u císařského
dvora. Dosáhl hodnosti vrchního hejtmana
slezského.
66