Sborník 2005 - rosmus

obrazům tohoto druhu – svým pojetím mají spíše charakter technologických obrazů.
Čtyři obrazy ročních dob od Milady Marešové byly vydány ve Státním pedagogickém
nakladatelství v letech 1955–1959. Tento typ prvoučných obrazů se těší velké
oblibě a má zajímavou historii. Již v 19. století byly pro naše školy přejímány obrazy
německého původu, byly bez problémů schvalovány a skoro ke každé řadě byl
vydán podrobný výklad ve formě knihy, která často sloužila zároveň jako učebnice
i čítanka. Krajina, zpodobněná ve čtyřech ročních dobách, byla buď stylizovaná
a stále stejná (o to více vynikly její změny), nebo se různila (ve snaze zachytit rozmanité
děje). První české obrazy tohoto typu vytvořil R. Lauda v letech 1903–1907.
Roku 1940 vyšly v Praze čtyři nástěnné obrazy Dětské hry na jaře, v létě, na podzim
a v zimě od Josefa Lady a členité, přeplněné obrazy ročních dob od malíře Andrýska
u nakladatele Josefa Ungra v Brně.
Od 50. let vyšla tato čtveřice obrazů téměř v každém desetiletí: od Jiřího Mádla
(nakl. Komenium 1972), od Daniely Hahnové (Komenium 1982), od Vlasty Švejdové
(Alter 1993), od Jany Zbyňkové (Scientia 2000).
8 Malíř Josip Marija Gorup (27. 9. 1898, Rijeka – říjen 1926, Triglavsko gorje) se
narodil v dnešním Chorvatsku, v slovinské rodině mecenášů umění. Jeho otec Jožef
Gorup (1834–1912) patřil ve své době k nejbohatším Slovincům a finančně podporoval
vše, co by přispělo k hospodářskému a kulturnímu osamostatnění národa.
Poskytoval stipendia pro slovinské studenty a byl nakloněn výtvarnému umění.
Josip M. absolvoval v roce 1915 lublaňskou reálku, a aby se vyhnul vojenské službě,
prošel krátkým kurzem a nastoupil službu u železnice. V roce 1918 se zapsal
na elektrotechnický odbor lublaňské techniky. Avšak již v roce 1920 se přestěhoval
do Prahy a věnoval se malířskému studiu. V letech 1920–1922 navštěvoval
vyhlášenou soukromou školu profesora Ferdinanda Engelmüllera a studoval u profesora
Josefa Loukoty. Své prvotiny vystavoval v Rudolfinu. Na krátkou dobu přesídlil
do Berlína, kde studoval u profesorů Wolfsberga a Kocha. Domů se vrátil
v roce 1923 a usadil se v Podbrezju na Gorenjskem, kde ponejvíc přebýval a maloval.
Zúčastnil se zahraniční výstavy slovinského umění v Hodoníně roku 1924,
v dalších letech předvedl svá díla v pavilonu myslivecké výstavy na lublaňském
veletrhu a na výstavě s názvem Lublaň na podzim, vystavoval rovněž kolektivně.
Svou malířskou dráhu začal jako krajinář. Záhy si však oblíbil zpodobňovat zvířata
a svou práci poté věnoval jen jim. Na výstavě v Praze se ještě představil většinou
krajinami, akvarely a kresbami, které převládaly nad několika málo studiemi
zvířat. Ty ihned zaujaly, jak vzpomíná Josef Patočka v textu o počátcích vydávání
zoologických obrazů: „...Při výstavě akademiků jihoslovanských 1921 upozornil na
sebe mladý Slovinec Gorup kresbami jezevce a hradních medvídků; také on získán
za spolupracovníka a jeho Medvěd ... samostatnou technikou a přírodní živostí zastupuje
důstojně mezi ostatními obrazy umění nejmladších. Gorup pokračuje ve studiích
v cizině...“ (Památník dvacetipětileté činnosti Ústředního nakladatelství v Praze.
Praha, ÚNKUČS 1926, s. 119–126).
Během dalších let, při berlínském pobytu, se Gorup ještě zdokonalil – tamní zoologická
zahrada mu poskytla mnoho látky ke studiu různých živočichů. Když se
vrátil domů, na Gorenjskem pilně kreslil zvířata a své kresby uveřejňoval v revui
Lovec. Jeho tvorba vychází z impresionismu, dobová kritika výše cenila dost zručné
a technicky dokonalé kresby a akvarely než malby – oleje. Sotva se jeho nesporný
talent začal rozvíjet, utrpěl úraz v horách poblíž Triglavu, nejvyšší hory Julských
Alp. Na jeho následky zemřel v polovině října 1926, v osmadvaceti letech.
Jeho umělecké dílo zůstalo v majetku rodiny. (Životopisné údaje jsou převzaty ze
slovinské stati – Mesesnel, F.: Josip M. Gorup [nekrolog]. Zbornik za umetnostno
zgodovino, 1926, roč. 6, č. 4, s. 248–250.)
Autor Gorupova nekrologu se krátce zmiňuje, že malíř vytvořil několik barevných
obrazů pro „československé státní nakladatelství školních knih“. Od roku 1919 byly
školní obrazy připravovány v ÚNKUČS (používán rovněž název Učitelské nakladatelství).
Jako autoři pro přírodopisnou (přesněji zoologickou) sekci byly Josefem
111