Sborník 2005 - rosmus

Při nahromadění vody plaví Valaši od Meziříčí pod Rožnovem dřevo
v pltích do Přerova a Kroměříže a dále, kde se řeka vlévá do Moravy až do
Holíče, aby tam dřevo prodali.
Rybolov v řece Bečvě se děje podle času a štěstí, loví se kapři, štiky, bělice,
kapři krásnopeři, parmy, kapři pulci.
Polnosti města jsou z větší části v nížině, méně v mokřinách, nadto pastviny
a travnaté plochy, také louky. Pole mají z části černozem, z části jsou
jílovitá, z části písčitá a prašná, průměrně úrodná, bez vinohradů. Jižním
směrem dobrou čtvrtmíli cesty je knížecí les, v něm zámek Helfštýn a tím
směrem český hanácký lid, na sever dobrou půl míli cesty vysoké kopce, knížecí
a obecní lesy, zde německé obyvatelstvo.
To je vše, co lze v oněch poznámkách nalézt, protože jinak pamětihodnosti,
ve kterých by snad bylo něco popsáno obšírněji, zmizely ve válečné
vřavě a skrze oheň. 8
V květnu 1928 psal Hoffer do Lipníku znovu, a to kvůli vyobrazení města,
které měla obec nechat pořídit. Měly zde být v barvě zachyceny a poznačeny
význačné budovy, jako byly kostely, zámek, kláštery, radnice, městské
brány apod., spolu s nejbližším okolím. Výsledkem měl být prospekt nebo
mapa, z které hodlal Hoffer na vlastní náklady nechat zhotovit v Augspurgu
mědirytinu a tu pak otisknout na patřičném místě moravské kroniky. 9
I v tomto případě mu lipnický magistrát vyhověl, jak o tom svědčí dopis
z 9. července 1928. Představitelé města poslali žádaný pohled s tím, že by
si jej přáli obdržet zpět, aby jej mohli uložit na radnici. Hoffer jim obratem
14. července 1728 potvrdil příjem pohledu a slíbil jeho zaslání zpět ihned
potom, co z něj nechá udělat mědirytinu, jejíž otisky slíbil rovněž zaslat.
Naposledy psali Hofferovi z Lipníku 10. listopadu 1728. V úvodu se
omlouvali, že kvůli nepřítomnosti malíře, který si tu i jinde hledal živobytí,
nemohli dříve nechat udělat kopii městského znaku. Doufali ale, že ještě
neuplynula doba, po kterou bylo možné bez nebezpečí z prodlení znak
poslat do Brna. V dopise posílali otisk pečeti, po jejímž okraji bylo napsáno
„1287 pečeť nadaná městu Lipníku na Budíně“, což mělo být důkazem
toho, že měli Lipničtí pravdu, když psali, že jejich město stálo již před 450
lety. Doufali, že jim Hoffer bude k tomu moci říci něco bližšího. Vyslovili
též předpoklad, že nějaké další údaje o původu města by mohly být zapsány
v zemských deskách. Dále Lipničtí poslali kopii vyobrazení znaku v té
podobě, jakou dostal po polepšení kardinálem z Dietrichštejna při potvrzení
lipnických privilegií roku 1628.
***
V záležitosti Hranic máme dva dopisy, které městská rada adresovala
Hofferovi. V prvním z nich z 21. května 1727 odpovídali Hofferovi na jeho
dopisy, v nichž je žádal, aby mu podali zprávu o městě a jeho obyvatelích,
kterou by použil ve své Moravské historii nebo kronice. Sdělovali, že v městských
památkách a archivu nemohli nic vhodného najít, neboť zápis v městských
knihách uváděl toto: „Léta 1647 za purgmistrův Martina Zákřovského
a Václava Jedličky tyto rejstra městský jsou vyplacený z města
Holomouce, nebo byly vzaty z domu radního od lidu švejtského od Königsmarka:
Pán Bůh rač to dát, aby se ta věc nestala. Kdežto poníže Tomáš Šatánek
a Martin Kolář tehdejší sousedé města Hranic podepsáni jsou.“ Z toho
je zřejmé, že městský archiv byl Švédy zcela zničen a žádné pamětihod-
21