Sborník 2005 - rosmus

Sborník Státního okresního archivu Přerov 2005
Jiří Lapáček
Korespondence D. J. I. Hoffera
s moravskými městy
V Archivu města Brna je uložen poměrně rozsáhlý soubor archiválií, který
vznikl z činnosti Dismase Josepha Ignaze Hoffera. Ten se narodil 11.
prosince 1696 v Brně, vystudoval práva v Praze a jako licenciát obojího práva
vstoupil do státní služby při moravském zemském soudu, kde postupoval
na žebříčku hodností. V letech 1719–1729 byl menším písařem při
moravských zemských deskách, na dalších deset let se stal místopísařem
a od roku 1738 až do své smrti 3. dubna 1747 zastával funkci zemského
místosudího.
Jeho zaujetí moravskou historií a literární snahy se projevily již v závěru
jeho studií, kdy vydal v Praze roku 1718 tiskem svou licenciátskou dizertaci
Jura mulierum ex jure canonico, civili, feudali, boemico et moravico
deducta a téhož roku tamtéž i spisek Catalogus Promarchionum seu Capitaneorum
Moraviae. Pravděpodobně je i autorem díla stejného místa vydání
i vročení s názvem Fama Posthuma sive successio omnium regni Moraviae
regum – marchionum. 1
Jak ukazují názvy, hodlal se Hoffer programově zabývat dějinami Moravy.
Navazoval tak na činnost svých předchůdců Tomáše Pešiny z Čechorodu
a Jana Jiřího Středovského, spolu s nimi ale i on přistupoval k sebranému
materiálu málo kriticky. D’Elvert cituje z jeho rozhodnutí
adresovaného moravským stavům a městům shromáždit ze zvláštní vlastenecké
horlivosti a povinné příchylnosti k milované vlasti veškeré moravské
dějiny, sestavit úplnou moravskou historii neboli kroniku a tu pak
v určitou dobu tiskem zveřejnit. 2
Díky postavení, které zastával, se neminuly účinkem jeho výzvy moravským
městům, klášterům a dalším institucím, aby mu zasílaly různé pamětihodnosti,
archiválie, historická sepsání, znaky, ale i vyobrazení různých
míst. Z tohoto soupisu se dnes dochovalo pět kartonů materiálů různé povahy
k dějinám 132 lokalit. Jedná se o opisy listin, výpisy z kronik, kresby
městských znaků, otisky pečetí, někde souvislé dějiny a tisky se vztahem
k místu. V řadě případů byl již využit při pozdějším dějepisném zpracování,
dosud ale nebyl zpracován z hlediska toho, jak se v odpovědích a zaslaných
materiálech moravských obcí odráží jejich vztah k vlastní historii místa.
Hofferem sepsané dějiny Moravy zůstaly v rukopisu. 3
***
Mezi městy, na jejichž správu se Hoffer obracel, nechyběla ani sídla
z Přerovska a Hranicka. Problematikou Potštátu se v této souvislosti zabýval
na stránkách archivního sborníku v roce 2003 Ivan Krška. Z jeho pojednání
uveďmě jen, že Hofferova žádost došla do Potštátu 1. ledna 1728
a purkmistr s radou odpověděli již o čtrnáct dní později, tj. 15. ledna, poměr-
15