Sborník 2005 - rosmus

Od 30. let 20. století se v zeměpisném obraze stále více prosazovala fotografie.
Z pozdějších originálů stojí za zmínku nevydaný obraz od Václava
Matase z roku 1951, který zpodobňuje porevoluční rušnou čínskou ulici
s dominující červenou barvou (prapory, šátky).
Nedatované národopisné obrazy Marie Votlučkové-Šterbové (6 kusů)
nevyšly tiskem. Návrhy na ně ukazují vždy mužskou a ženskou variantu
kroje: chodského, plzeňského, hanáckého, těšínského, piešťanského a čičmanského.
Prvouka a vlastivěda
Dalším projektem ÚNKUČS v tvorbě školních obrazů se stala edice Československá
prvouka a vlastivěda v obrazech, ve které bylo v letech
1923–1949 vydáno v redakci Josefa Peška a Josefa Tůmy na 70 obrazů.
Požadavkem výběru bylo, aby obraz měl hutný věcný obsah a zároveň vystihoval
ráz určitého kraje naší vlasti. Vybranými autory se stali mj. Richard
Lauda, Adolf Kašpar, Joža Uprka a Josef Kočí, pro slovenská témata
Gustav Mallý a Ludvík Kuba, pro Podkarpatskou Rus Jozef Bokšaj. Nejpočetněji
jsou v souboru prvoučných originálů zastoupeni Richard Lauda
(6) a Josef Kočí (12).
Z díla Richarda Laudy, výrazného autora školních obrazů počátku
20. století a doby první republiky, jsme získali originály obrazů: Tkadlec
(1904), Jarní večer na Choceňsku – Česká vesnice (1904), Kupecký krám
(1909), Dobývání cukrovky na Podřipsku (1920), Dobývání rašeliny (rýpání
borků) na Třeboňsku (1922) a Kácení lesa (1923). 6
Tvorba Josefa Kočího pro školy nebyla přijímána jednoznačně, získal
za ni však několikrát finanční ocenění z ministerstva školství. Předválečné
dílo Kupecký krám (1931) si při srovnání nezadá s Laudovým obrazem
stejného námětu. V roce 1945 Kočího oslovilo Školní nakladatelství, aby
vytvořil několik didaktických obrazů s předem určenými náměty. Autor
k nim připravil více variant s výrazně rozdílnými detaily: Výroční trh neb
Pouť (4 varianty), Jaro na selském dvoře (2), Léto na poli – Žně (3), Rodina
(2) pocházejí z let 1945–1947.
Z edice obrazů pro prvouku a vlastivědu lze ještě jmenovat obraz Viléma
Kreibicha Dopravní ruch ve velkoměstě na ulici a na řece (vyd. 1939)
a malbu Zvíkov od Josefa T. Blažka (1945, nevydáno tiskem). Z častého
typu obrazů, kdy jeden výtvarník zpracuje téma čtyř ročních období, vlastníme
díla Františka Daňka-Sedláčka z roku 1944 – Jaro, Léto, a obraz
od Milady Marešové Léto (vyd. 1955). 7
Nejnovější z originálů k prvouce jsou maloformátové Obrazy vesnice
(4 listy, vyd. 1988) od malíře Gabriela Filcíka.
Přírodověda obecně
Obrazy této skupiny ukazují náměty všeobecně přírodopisné a tělovědné.
Pro velké množství bylo třeba zvlášť vyčlenit zoologické a botanické
obrazy.
Nejstarším biologickým (tělovědným) obrazem je Anatomie lidského oka
od Gustava Daňka (vyd. 1939). Dochovalo se rovněž 6 kusů kompletního
souboru Anatomických tabulí k vyučování tělovědě od Otto Opálky a malíře
Jana Bašty, vydaného roku 1947. Ze souboru původně 15 kusů Zákla-
87