Sborník 2005 - rosmus

Alois Stoupa, zlatník v Přerově, a Emilie Krameriusová, manželka Josefa Krameriuse,
obchodníka s květinami v Praze).
14 MěÚ– matrika, Postoloprty, Rodná matrika obce Nehasice, sv. V, ročník 1865–1949
(kniha nyní uložena na MěÚ Žatec). J. Mráček ml. byl pokřtěn děkanem Karlem
Dietrichem 19. 7. 1874. Jeho otec Jan Nepomuk Mráček, inženýr a stavitel v Nehasicích
čp. 25, (manželský syn Jana Mráčka, měšťanského mistra krejčího v Praze
čp. 445, a Kateřiny, roz. Plaché z Prahy), matka Marie (manželská dcera Karla
Pikarta, měšťana a koňského handlíře v Praze, a Anny, roz. Suchomelové z Tábora).
Dále uvedeno, že dne 22. 4. 1927 vystoupil z církve římskokatolické.
15 SOkA Přerov, fond Gymnázium Přerov, šk. rok 1885, třída l. a, inv. č. 274, šk. rok
1886, třída 2. a, inv. č. 275, rok 1887, třída 3. B, inv. č. 276, šk. rok 1887, třída 4.
b, inv. č. 277. Zajímavostí je, že i když nebyl v „kreslení a ornamentě“ klasifikován
dobře, malování patřilo od dětství k jeho zálibám a jeho obrázky z pozdější doby
jsou velice malebné.
16 Během pražských studií bydlel u svého strýce Josefa Krameria. Viz pozn. č. 13.
17 MZA Brno, fond G 212, Osobní a penzijní spisy, 1. řada, č. 13 781, Jan Mráček, viz
jeho osobní výkaz. Viz pozn. č. 2, MM Brno, inv. č. 4.301, vysvědčení J. Mráčka ze
všech škol.
18 NOVÝ, O.: Česká architektonická avantgarda, s. 42. Otto Wagner (1841–1918),
působil od svých třiapadesáti let až do své smrti jako profesor architektury na
vídeňské AVU, je nejstarším průkopníkem moderní architektury 20. století. Slavné
heslo svého předchůdce na škole Gottfrieda Sempera o architektonické determinaci
„účel–materiál–konstrukce“ upravil na formuli „účel–konstrukce–poezie“.
Krásu architektury viděl v jejím sepětí s účelností, což vyjádřil negací „neúčelné
nemůže být krásné“. Stal se vůdčí osobností sdružení Vídeňská secese (od roku
1897).
19 MM Brno, inv. č. 4.301, potvrzení Společenstva smíšených řemesel v Přerově o praxi
u otce. Viz pozn. č. 17, Fond G 212, služba před vstupem do zemského služebního
poměru, a Mráčkův dopis ze dne 2. 5. 1907.
20 MM Brno, inv. č. 4.300, „Architekt vzpomíná na umělce naše i cizí“, rok 1945, 58
stran včetně foto, strojopis, kde mj. uvádí: „Bylo to v dubnu 1896, kdy jsem si zajel
do Prahy k profesorovi Ohmannovi požádat ho, aby mne přijal do ateliéru za kresliče,
třeba jenom za bezplatného volontéra. Ohmann mne vyslechl vlídně a vida můj
obdiv nad jeho dílem, přislíbil, že mne přijme, získá-li větší očekávanou práci…
Pozvání ale nedocházelo… Až za 14 dnů došel telegram s toužebně očekávanou zprávou:
,Wenn bis Morgen nicht da, muss ich jemand anderen nehmen. Ohmann.‘
Radostně vzrušen odjel jsem vlakem do Prahy a hlásil se v jeho ateliéru na Umělecko-průmyslové
škole. Jeho prvá slova byla: ,Již na vás celý týden čekám, napsal
jsem vám přeci dopis do Prostějova!‘ Když jsem ho upozornil, že zaměnil Přerov Prostějovem,
chytil se ve smíchu za hlavu a div se mi neomlouval… Profesor Ohmann
mne přijal za kresliče a tím se splnilo moje dávné přání: Žít a pracovat v prostředí
uměleckém!… Ohmann, rodák ze Lvova, byl velký umělec, dobromyslný, ušlechtilý
člověk, nám všem, žákům i spolupracovníkům laskavý přítel...“ Dílo tohoto významného
architekta je i v Přerově. Viz Nové Přerovsko (NP), 21. 1. 2005, č. 3, s. 1 a 3.
Od pol. 19. stol. stál v přerovské ulici Velké Novosady cukrovar vystavený Alfrédem
Skenem, dnes již neexistující konírny, kruhová jízdárna, dílo významného
pražského a vídeňského architekta Friedricha Ohmanna, a altán. Lze předpokládat,
že se podílel i na stavbě této zahradní besídky, která vznikla na přelomu 19.
a 20. stol.
21 MM Brno, inv. č. 4.301, s. 54, fotografie domu V. Zbořila. Plány se nepodařilo dohledat
ve fondech OkÚ Holešov a MěÚ Bystřice p. H. (negativní sdělení SOkA Kroměříž).
22 Viz pozn. č. 17, MZA Brno, fond G 212, dopis ze dne 2. 5. 1907, kde též uvádí, že
projektoval pro dr. Gottwalda, ing. Wernera, dr. Seidla, paní Javůrkovou, choť notáře
v Kroměříži, radu zemského soudu Kancnýře v Luhačovicích.
136