Sborník 2005 - rosmus

stránce archivní dokumentace, i obohacení jednoho z kmenových fondů tehdejšího
pracoviště. 37
Co je, jak se domnívám, třeba konstatovat na závěr příspěvku, nebo,
lépe řečeno, stručné vzpomínky Jistě to, že žádný z historiků a vlastivědných
pracovníků přítomných i budoucích se, při sledování dějin Potštátska
nebude moci opravdu pozoruhodné osobnosti MUDr. Marie Desfours-Walderode
vyhnout. Její osobnost bude totiž stále patřit k těm, jejichž památce
bude nutno zachovat věčnou paměť!
Poznámky
1 HÁS, Jiří: Rod Desfoursů v Čechách a na Moravě. Genealogické a heraldické informace
1, 1990, s. 33–34. Dále jen GHI. Též BŘEZINA, Vladimír: Bukůvkové z Bukovky.
Tamtéž 2001. Též rodokmen rodu Desfours-Walderode (příloha k úvodu inventáře
fondu Velkostatek Potštát, který zpracovaly K. Haubertová a L. Syřínková v r.
1963, dále jen úvod).
2 KRŠKA, Ivan: Potštát v roce 1891. Oderské vrchy, roč. V, č. 4, s. 77. Dále jen OV.
3 Jména těchto zemřelých sourozenců i s údaji úmrtí jsou uváděna na pomníčku při
rodinné hrobce na hřbitově v Potštátě.
4 Státní okresní archiv Přerov (dále jen SOkA Přerov), fond Okresní úřad Hranice
(dále jen OÚ), pres. spis č. 176/1894.
5 Uváděly tak ve svých vzpomínkách společnice Marie Chvátíková, Marie Paťalová
a Aloisie Strýčková, které je sdělily tehdejšímu potštátskému faráři, P. Gustavu
Riedlovi, jenž působil v Potštátě v letech 1964–1972. Hrob Angeoliny von Hentschelové
(1847–1930) se dochoval na hřbitově v Potštátě. V r. 1970 byla do tohoto
hrobu pohřbena již uváděná Aloisie Strýčková, jejíž otec přišel do Skelné huti u Heřmánek
jako tavič skla ze Stupavy na Kyjovsku.
6 K tomu viz korespondenci s tehdejší průvodkyní na zámku, Evou Hrdinovou, z r.
1997, jejíž zásluhou jsem obdržel několik reprodukcí tohoto obrazu. Jedna z nich
je součástí expozice k dějinám Potštátu v zámku.
7 Za fotokopii (negativ) děkuji p. Radovanu Urbanovi z Brna-Líšně.
8 Podle vzpomínek současníků. Dále též KRŠKA, Ivan: Z minulosti zdravotnictví
v Potštátě. OV, roč. XV/2000, č. 1–2, s. 30–32.
9 SOkA Přerov, fond Archiv obce Boškov, inv. č. 1 (kronika obce), dále jen AO Boškov.
10 Farní kronika Potštát, t. č. na farním úřadě v Hranicích. Zápis faráře P. Jana Maštalíře.
Též KRŠKA, Ivan: O zvonech farního kostela sv. Bartoloměje v Potštátě. OV
XI/1996, č. 3–4, s. 72.
11 KRŠKA, Ivan: Z minulosti Skelné huti v Boškově. OV X/1995, č. 3–4, s. 71–72. Skelná
huť byla počítána původně k Boškovu, později k Heřmánkám. O pronajímání
vilky informuje tehdejší hranický týdeník Přehled. Úmrtní vzpomínka na Zikmunda
Desfours-Walderode je rovněž součástí expozice. Podle výpovědi p. Tillové-Rohlingové
(dcery JUDr. Tilla, žijící dnes v SRN), měl podlehnout rakovině. Byl velkým
přítelem její babičky p. Marie Tillové († 1980).
12 K dědickému sporu viz SOkA Přerov, fond Archiv města Potštát, inv. č. 18 (kronika
obce, dále jen AM). Dále úvod k již zmíněnému inventáři fondu Vs Potštát, s. 4.
Svobodný pán Walderode nabyl r. 1663 potštátské dominium koupí od císaře Leopolda
I. za 50 000 zlatých. Fideikomisní listina pochází z r. 1668, fideikomis na panstvích
Potštát s Luboměří p. Strážnou, Dřínovem a Vrchoslavicemi byl ustanoven
r. 1670. Úvod s. 3–4.
13 Farní kronika Potštát, zápisy faráře P. Rudolfa Weintritta.
14 K zámeckým sbírkám v potštátském zámku SLAVÍK, Karel: Vzácné sbírky na Potštátě.
Záhorská kronika XX, březen 1938, č. 3, s. 92–93, též OV IX/1994, č. 1–2,
s. 24–27 (s doslovem Fr. Šustka). Dále KRŠKA, Ivan: Z minulosti interiéru pot-
62