Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
graf z Přerova, který zastupoval firmu samostatně v mezích citovaného<br />
výměru a dekretu pro národní správce. To znamenalo, že pod název firmy<br />
připojil svůj podpis s dodatkem ,,národní správce“. Zároveň došlo k výmazu<br />
německého znění firmy.<br />
Dne 29. září 1945 byla usnesením ONV v Přerově tato prozatímní správa<br />
odvolána a její činnost skončila 30. září 1945. Vymazání poznámky<br />
národní správa a národní správce bylo provedeno 22. října 1945. Vedení<br />
firmy se opět ujal majitel Vladimír Strojil.<br />
Ke znovuzavedení národní správy v podniku ,,Knihtiskárna a nakladatelství<br />
Jar. Strojil-Přerov“ došlo výměrem ONV v Přerově z 1. března 1948<br />
čj. 3366/3/I a národním správcem zde byl jmenován Rudolf Kovář, typograf<br />
v Předmostí u Přerova.<br />
Ministerstvo informací v Praze jako orgán příslušný k zavedení definitivní<br />
národní správy dle § 7 dekretu čís. 5/1945 Sb. zavedlo výměrem z 10.<br />
května 1948 čj. 47687/3/I do tohoto podniku kumulativní národní správu<br />
a zároveň odvolalo dosavadní správu.<br />
Znárodnění soukromého podniku ,,Strojil“<br />
Vyhláškou Ministerstva informací a osvěty z 10. listopadu 1948 čís. 2289<br />
Ú. l. I, částka 178, byl podnik znárodněn zestátněním a vyhláškou téhož<br />
ministra z 8. března 1950 čís. 1088 Ú. l. II byla začleněna jeho majetková<br />
podstata do Moravskoslezských tiskáren, n. p. v Olomouci.<br />
K výmazu firmy z obchodního rejstříku podle § 4 a 5 Sb. z. čís. 22/1948<br />
došlo 7. září 1951 z důvodu zániku firmy.<br />
Vladimír Strojil stál v čele podniku až do roku 1948, kdy zde byla zavedena<br />
národní správa. Krátký čas nadále působil ve funkci komerčního ředitele<br />
tiskárny, ale pak byl donucen z tiskárny odejít. V letech 1949–1954<br />
byl režisérem olomouckého divadla Oldřicha Stibora a v letech 1954–1958<br />
působil jako oblastní dramaturg divadel v Šumperku a Ostravě. Pak byl<br />
vyřazen z kulturního života a pracoval jako pomocník v Přerovských strojírnách<br />
(1958–1960). Krátce také působil jako kulturní referent na dole<br />
Žofie v Orlové, kde ve věku 56 let 10. června 1961 zemřel. Zpopelněn byl<br />
v Karviné a urna pak byla převezena a umístěna na přerovském hřbitově,<br />
kde byl již pochován i jeho otec.<br />
V roce 1958 bylo rozhodnuto, že se závod Přerovské tiskárny stane specializovaným<br />
knižním závodem pod vedením n. p. TISK, knižní výroba<br />
v Brně. Závod Přerov plnil dobře své úkoly a úspěšně se zapojil do závodů<br />
n. p. TISK, i když v rámci podniku byl nejmenším závodem.<br />
Novou etapu zahájil rok 1993, kdy obdrželi tiskárnu v restituci zpět<br />
potomci původního majitele Vladimíra Strojila. Závod dostali noví majitelé<br />
a tiskárna nesla opět jméno Strojil. Došlo však k velkému vývojovému<br />
obratu, neboť ve většině tiskárenských závodů byla pro sazbu stran využita<br />
počítačová technika, která nahradila sazbu olověných písmenek. Také<br />
v tiskárně Strojil zavedli počítačovou techniku pro výrobu tiskových stran<br />
a místo knihtisku ofsetový tisk. Nemusely se již přenášet těžké strany<br />
z liteřiny a nehrozila již otrava olovem, také skladovací prostory pro tisk<br />
1 Citace převzata z deníku Nová svoboda, 42, 1986, 1. II., č. 27, příl. Magazín, č. 4,<br />
s. {1}, stejný popis události je též v obou vydáních knihy Za svědky minulosti.<br />
161
Change language