Sborník 2005 - rosmus

MUDr. Desfours-Walderode s maltézskými psíky.
Reprodukce z fotografie při přílěžitosti jejích osmdesátin. Vlevo Pia Bukůvková
z Bukůvky. Fotografii darovala darovala p. G. Tillová-Rohlingová
Dne 8. května 1945 došlo k osvobození Potštátu sovětskými vojsky, a to
bez boje, když německý starosta dal vyvěsit na hodinové věži na potštátském
náměstí bílý prapor a postupujícím jednotkám vyslal vstříc několik
občanů, znalých ruštiny z doby jejich zajetí v první světové válce. Ti jednotkám
oznámili, že město se vzdává bez boje. Šlo o téhož starostu, který
po Mnichovu 1938 vítal německou generalitu, pod jejímž velením byl Potštát
obsazen a stal se součástí „sudetské župy“. 21 Osvobození Potštátu a jeho
návrat do republiky mělo pro oba příslušníky rodu Desfours-Walderode rozdílné
následky. Velkostatkáři Kunovi, legačnímu radovi ve výslužbě, který
zjevně s nacistickým režimem sympatizoval, byl velkostatek i se zámkem
konfiskován a někdejší vlastník byl nakonec z Potštátu odsunut jako
většina jeho německého obyvatelstva. 22
Naproti tomu MUDr. Marie Desfours-Walderode obdržela zpět československé
státní občanství, dům č. 31 na náměstí jí byl ponechán a nadále
vykonávala funkci potštátské obvodní lékařky. Zřízení vojenského výcvikového
prostoru Libavá ji ovšem připravilo o nemovitosti ve Skelné huti,
kde bylo vše podrobeno demolici a srovnáno se zemí. Noví osídlenci Potštátu
a Potštátska si brzy na paní doktorku-šlechtičnu zvykli. Záhy ji
poznali jako osobu nezměrné obětavosti, velmi dobrou diagnostičku a vůbec
jim nevadilo, že některé návštěvy nemocných konala za doprovodu svých
oblíbených maltézských psíků. Třeba uvést, že s úrazy, s nimiž se dnes běžně
jezdí do nemocnice v Hranicích, si sama poradila v ordinaci. 23
Ještě jednou však zakusila lidskou zlobu na konci padesátých let. Podezření,
že ve svém domě uchovává cenné předměty po odsunutých osobách,
vedlo nakonec k domovní prohlídce a k šetření okresní prokuratury v Hranicích.
Celá trapná věc skončila nakonec naprostým fiaskem a ostudou,
58