You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
K průkopníkům českých tzv. technologických obrazů patří Gustav<br />
Daněk, spolupracující na některých obrazech (i s přírodopisnou tematikou)<br />
s výtvarníkem Čeňkem Widemanem. Z četných Daňkových prací<br />
jsme získali obrazy Schéma hlubinného dolu (vyd. 1951), Naftový motor<br />
(vyd. 1955), Benzínový motor čtyřdobý (1962), Peltonova turbína, Kaplanova<br />
turbína a Francisova turbína (všechny 1965).<br />
Námětově odlišné technologické obrazy maloval František Bílek. Díla<br />
Dobývání kaolinu (1950) a Družstevní prádelna (1950) ukazují pracovní<br />
prostor a snaží se v něm postihnout co nejvíce dějů a detailů. Obrazy Vodárenská<br />
filtrační stanice (1951) a Zařízení vodovodu (vyd. 1955) jsou navíc<br />
doplněny průřezy důležitých částí.<br />
O zachycení prostoru v jeho úplnosti usiluje rovněž Jaroslav Baumbruck<br />
na obrazech Práce v přístavišti (1951) a Koksovna 1, 2 (vyd. 1954).<br />
Dvě kresby Jaroslava Kotase Schéma parního stroje (1954) byly při tisku<br />
v roce 1955 spojeny do jednoho školního obrazu.<br />
Z dalších autorů jsou zastoupena mj. díla Jindry Vlčka: Velkovýkrmna<br />
prasat (1949); Theodora Rotrekla: Válcovna 1, 2 (1958); Václava Junka:<br />
Kácení stromů, Státní strojní stanice (oba 1950); Josefa Veselého:<br />
V mlékárně (vyd. 1952); Jindřicha Šimka: Kravín, Drůbežárna (oba vyd.<br />
1952); Karla Oberthora: Plynárna (vyd. 1955); Josefa Nosky: Vodárna<br />
(50. léta); Františka Hály: Žulový lom (1950); Luďka Buriánka: Vápenka<br />
(vyd. 1958).<br />
Český jazyk<br />
Soubor originálů zahrnuje obrazy k abecedě (kresby předmětů, jejichž<br />
pojmenování obsahuje označenou hlásku, která ne vždy musí stát na začátku<br />
slova), obrazy s pohádkovými náměty (9 kusů), obrazy pro rozvíjení řeči<br />
a slohové vyučování (19 kusů) a tabule psacího písma (4 kusy).<br />
Nejznámější a nejrozšířenější na našich školách byly v 50. až 70. letech<br />
20. století obrazy k Živé abecedě, vydané Státním pedagogickým nakladatelstvím<br />
roku 1953. Na zadní straně obrazu byla vytištěna říkanka, jejíž<br />
obsah popisoval děj. Autorem většiny básniček byl František Hrubín, verše<br />
u písmene P a Š byly dílem Jindřicha Hilčra. Z celkového počtu 27 obrazů<br />
jsme získali 15 originálů: od Aloise Moravce (písmena B, K, R, Ř), Viktora<br />
Poláška (C, Š, V, Z), Jaroslava Baumbrucka (Č, CH, Ž), Václava<br />
Karla (H) a Bohuše Čížka (D, G, F).<br />
Je možno porovnat je s jiným kompletním souborem originálů ze 70. let<br />
20. století. Tři malíři vytvořili v roce 1979 celkem 12 nových obrazů pro<br />
Živou abecedu, kterou vydalo Komenium v roce 1980: Karel Franta (písmena<br />
A, N, O, P, S a T), Zdeňka Krejčová (písmena I, M a U) a Antonín<br />
Pospíšil (písmena E, J, L). 11<br />
Obrazy k pohádkám přibližují známý obsah tak, aby bylo možno podle<br />
kresby vyprávět celý příběh. Někdy je nutné zachytit více dějů najednou,<br />
a členit proto obraz do několika menších kreseb. Rozměrem malé nedatované<br />
obrázky Rudolfa Adámka jsou věnovány pohádkám O Popelce,<br />
O perníkové chaloupce, Zvířátka a Petrovští a Sedmero krkavců. Malíř<br />
a spisovatel Antonín Zhoř je autorem obrazů, vydaných roku 1946: O zlaté<br />
rybce a O dvanácti měsíčkách. 12 O rok později vznikly obrazy Vladimí-<br />
90