Sborník 2005 - rosmus

V případě jména Goll se domníváme, že jde o šlechtický rod Gollen
pocházející původně z Holandska, který přešel do Slezska a ještě později
se usadil v Dolním Rakousku. Na Moravu se dostal díky Gervasovi Vilému
svobodnému pánu z Gollen, dvornímu radovi a sekretáři české dvorské kanceláře
ve Vídni, kterému se podařilo získat v roce 1768 panství Vizovice.
Jeho syn Prokop Gervas byl povýšen do hraběcího stavu v roce 1719. Zemřel
v roce 1729 a v té době žila vedle manželky Marie Anny z Löwenthurnu,
která se znovu provdala za baron z Minquizburgu, ještě dcera hraběnka
Maria Theresia provdaná svobodná paní z Dominique. 17
Vede nás k tomu podoba jména Goll – Gollen, blízkost Holešova jako sídla
děkana Františka de Marko a Vizovic, majetku Gollenova rodu, a povýšení
Prokopa Gervase do hraběcího stavu. Bylo by tím zároveň prokázáno
další místo, kde se v určitou dobu nacházely Komenského Starožitnosti.
Z uvedeného přehledu vyplývá také, jakým způsobem získávaly obce
informace o své historii a kolik tomu věnovaly úsilí. Příkladný je postup
Lipníka, u nějž díky velmi dobře zachovanému aktovému materiálu ve fondu
Archiv města Lipníka můžeme sledovat celý proces do prvního kontaktu
Hoffera s obcí až po kladné vyřízení s řadou dodatečných informací.
Poznámky
1 D’ELVERT, Ch.: Die Ritter von Hoffer. Notizen-Blatt der historisch-statistischen
Section der kais. königl. mährisch-schlesischen Gesellschaft zur Beförderung des
Ackerbaues, der Natur und Landeskunde. Brno 1876, s. 1–2.
D’ELVERT, Ch.: Historische Literatur-Geschichte von Mähren und Oesterreichisch-
-Schlesien. Brünn 1850. 518 s.
DUDIK, B.: Ceronis Handschriften Sammlung. Brünn 1850. 510 s.
ZACHOVÁ, I.: Moravští historiografové v Mitrovského sbírce rukopisů v archivu
města Brna. Brno v minulosti a dnes. XV. Brno 2000, s. 171–189.
ZACHOVÁ, I.: Soupis sbírky rukopisů Antonína Bedřicha Mitrovského v Archivu
města Brna. Praha–Brno, Archiv AV ČR 1999. 248 s.
2 Viz D’Elvert, Ch.: Historische Literatur-Geschichte von Mähren und Oesterreichisch-
-Schlesien. Brünn 1850, s. 166–169. Dále tamtéž z pobídky bystřickému magistrátu:
„Zu diesem Zwecke forderte er die Gemeinde-Vorstände auf, aus den Gedächtnissbüchern,
Annalen, Protokollen, Privilegien, alten Kirchen-Missalen und andern
derlei Schriften und Urkunden über den Ursprung, das Wachstum, die jeweiligen
Obrigkeiten, die Privilegien und Freiheiten, die friedlichen und feindlichen Schicksale,
Belagerungen und Vertheidigungen der Stadt, die Handels- und Erwerbsverhältnisse
der Bewohner und überhaupt alle Merkwürdigkeiten, welche zur Landesgeschichte
dienen können, die Notizen, wie sie niedergeschrieben oder von den
Vorältern und alten Leuten als wahre Geschichte erzählt wurden, fleissig zu sammeln,
nach Jahren zu ordnen und ihm, nebst einer Abzeichnung des Stadtwappens,
unter Bekräftigung des Gemeindesiegels einzusenden.
Vorzüglichen Bedacht bat er auf die Vorfälle zur Zeit der mähr. Rebellion, des
Schweden-Krieges und Tataren-Einfalles zu nehmen, Epochen, über welche auch
dermal noch viel zu wenig Licht verbreitet ist.
Den unsterblichen Ruhm des Vaterlandes und der Städte, wie ihrer Bürgerschaften,
die fernere Aufnahme der Communitäten, den Unterricht und die Aneiferung
der Nachkommenschaft legte er den Gemeinde-Vorständen als Triebfeder ihrer patriotischen
Willfährigkeit in Unterstützung seines so wohl gemeinten Vorhabens an
das Herz.“
3 Archiv města Brna (dále jen AMB), Sbírka rukopisů Antonína Bedřicha Mitrovského,
inv. č. 84–88, sign. A 1.22 – A 1.26.
32