Sborník 2005 - rosmus

doma i v zahraničí. V roce 1908 a 1910 se zúčastnil kongresu architektů ve
Vídni, v roce 1911 byl přítomen na „nezapomenutelném“ světovém kongresu
architektů v Římě, který se konal při příležitosti 50. výročí založení
italského království, v září 1922 navštívil umělecko-průmyslovou výstavu
„Gewerbeschau“ a příbuzných závodů v Mnichově, v roce 1923 byl v Linci
na výstavě hřbitovního umění a v italské Monze u Milána na mezinárodní
výstavě dekorativního umění, v srpnu 1930 se zúčastnil ve Stockholmu
výstavy uměleckého průmyslu, v roce 1933 navštívil Milán, kde se konala
mezinárodní výstava umělecko-průmyslová a stavební „Trienale“. Při příležitosti
Mezinárodního kongresu bytové péče v Praze, konaného v roce
1935, se architekt Mráček zúčastnil též recepce, kterou pořádal ministr
zahraničních věcí dr. Edvard Beneš s chotí. 57
Do výslužby odešel architekt Jan Mráček dne 31. srpna 1938 ve věku 64
let. 58 I v důchodu se věnoval svým koníčkům, především vodním sportům
a turistice. „Coby starý přerovský sportovec a pamětník“ poskytl na vyžádání
přerovskému TJ Spartak své „Vzpomínky na počátky tělovýchovných
sportů v Přerově a jinde na Moravě“ pro připravovaný Památník k 90. výročí
přerovské tělovýchovy. 59 Jeho architektonická činnost byla veřejnosti připomenuta
krátkým článkem v Lidových novinách při příležitosti jeho 70.
narozenin. 60 O deset let později informovala „Výtvarná práce“, že akademický
architekt Jan Mráček se dožil v plné tělesné i duševní svěžesti osmdesáti
let. 61
Jan Mráček byl členem brněnského Klubu výtvarných umělců ALEŠ
(později název Aleš-spolek výtvarných umělců moravskoslezských v Brně)
a též Svazu čs. výtvarných umělců. Po nejrůznějších problémech byl dne
4. června 1956 opětovně přijat za řádného člena nového Svazu architektů
ČSR. Ústřední architektonická komise zrušila rozhodnutí krajského střediska
Brno ve věci jeho vyškrtnutí ze svazu, kdy prý nepromyšlené rozhodnutí
bylo učiněno z neznalosti jeho celoživotního díla. Návrh na vyškrtnutí
byl učiněn pod dojmem nejasných a příliš kusých směrnic pro prověrky
členů. Svaz měl údajně nedostatek informací a materiálů o jeho veřejné
i soukromé architektonické práci. 62
Architekt Jan Mráček zemřel v Brně 13. června 1961. Až do svého úmrtí
byl velice čilý, denně „projektoval“. Jako aktivní sportovec i v pozdním
věku pěstoval pěší turistiku, především o víkendech. Po jednom výletu
onemocněl a krátce na to zemřel. Dožil se úctyhodného věku 87 let. 63
Korespondence
Během života udržoval arch. Mráček písemný styk s řadou významných
osobností z uměleckého života, mnohdy jeho osobních přátel (básník S. K.
Neumann, malíři Karel Vik, Max Švabinský, František Hlavica, sochaři
prof. Drahoňovský či Karel Racek, ing. Igor Barvič, vrchní rada Vladimír
Fanderlík, který ho důvěrně oslovuje „Milý Mraku!“, právník Hynek Dostál,
„vzácný přítel z dob pražských studií“, Marie Hodná, vrchní oficiálka ZRŽ,
architekt Bohumil Hypšman, brněnský fotograf Jindřich Lidner a další). 64
Z korespondence, kterou udržoval Mráček na sklonku svého života s profesorem
přerovské zemské hospodářské školy Josefem Přidalem, se dovídáme
o jeho vřelém vztahu k Přerovu. 65
132