Sborník 2005 - rosmus

ta…“ I když překročil 66. rok života (rok 1940), uvádí, že „jeho láska ke
sportu neochabla a nedočkavě se těší, až nastanou klidnější doby na zájezd
na jeho poetické krásné hory a v létě neméně krásné řeky…“ Z tohoto úryvku
se dovídáme, že architekt Jan Mráček ml. byl tělem i duší nejen všestranným
sportovcem a milovníkem přírody, ale též malířem, fotografem,
a především znamenitým vypravěčem. 2 Lze předpokládat, že Mráček, coby
zdatný cyklista, byl i členem Klubu českých velocipedistů v Přerově, který
byl založen 21. června 1888, ale už po pěti letech činnosti došlo v roce
1893 k dobrovolnému rozchodu. 3
Přestože se Jan Mráček ml. v Přerově nenarodil, s rodiči a sourozenci
zde žil od tří let věku, prožil tady své dětství a jinošská léta. 4 Proč přesídlili
manželé Mráčkovi s dětmi z obce Nehasice u Žatce do vzdáleného
moravského města Přerova, rozprostírajícího se podél břehů Bečvy, se zjistit
nepodařilo. Jan Mráček ml. spolu se svými sourozenci a kamarády zde
prožil řadu nezapomenutelných dětských dobrodružství, které si uchoval
v paměti po celý život. Rodina inženýra a stavitele Jana Nepomuka Mráčka
st. se usadila v Přerově v roce 1877 za „starostování“ Jindřicha Matzenauera.
5 Přerované se věnovali převážně zemědělské výrobě, řemeslu
a obchodu. Ve 2. polovině 19. století zde došlo k prudkému rozvoji průmyslu,
který výrazně ovlivnil charakter města i způsob života zdejších obyvatel.
Zavedením železniční dopravy (1841–1870) byl Přerov spojen s důležitými
průmyslovými centry monarchie. 6 Město se stalo jedním z nejvýznamnějších
železničních uzlů v českých zemích. V blízkosti železnice byla postavena
řada průmyslových podniků, které ve svých počátcích zpracovávaly
zemědělské produkty, vyráběly zemědělské stroje včetně zemědělských
hnojiv pro potřebu rolníků. Město se rozrůstalo, vznikala řada dalších strojírenských
závodů, cukrovar, pivovar. Přerov byl místem pracovních příležitostí
a nejrůznějšího profesního uplatnění. Je pochopitelné, že v tomto
období došlo ke značnému nárůstu obyvatelstva (zatímco v roce 1850 žilo
ve městě 4 468 obyvatel, v roce 1869 již 7 213, v roce 1900 se počet zvýšil
na 17 005). Lze předpokládat, že inženýr Jan Mráček st. nabídl své služby
místnímu městskému úřadu při výstavbě rozrůstajícího se Přerova, protože
podobně jako v Nehasicích i zde uplatnil svou profesi stavitele. 7 Stavitelské
a zednické práce vykonával pro různé firmy a soukromníky v Přerově
i okolí. 8 V přerovském okresním archivu jsou uloženy dva plány, jejichž
autorem je stavitel Jan Mráček st. Jedná se o kolorovaný plán z roku 1884
na přistavení jednopatrového domku č. 140 v Malé Kostelní ul. pro p. Jurku,
a plán na postavení domu č. 170 pro Antonína Červinku v Přerově, rok
1892. 9
Inženýr Mráček využil svých znalostí a schopností též na přerovské
zemědělské škole, kde v letech 1878–1880 působil jako externí učitel kreslení
a stavitelství. 10
V době příchodu do Přerova měl stavitel Mráček s manželkou Marií tři
děti. Prvorozená dcera Emilie, která se později provdala za lipnického advokáta
Richtera 11 , a syn Jan se narodili v Nehasicích, rodištěm druhého syna
Viléma, který byl úředníkem přerovské firmy Kokora, 12 byla Praha. Nejmladší
potomek Mráčkových, dcera Marie, spatřila světlo světa v Přerově.
13 119