Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Stejným písmem je pořízen opis svědectví Václava Viléma Paděry Žiželovského<br />
z roku 1699. V něm potvrzoval, již těžce nemocen, ale při zdravém<br />
rozumu a čerstvé paměti, že pomáhal tehdejšímu tovačovskému<br />
německému sekretáři Johannu Georgu Kazianerovi několik let až do roku<br />
1681 se zařízením archivu českých vrchnostenských písemností. Vedle<br />
jiných panských dopisů, výnosů a dalších dokumentů měl v ruce i následující<br />
císařské a královské zástavní a darovací listiny, částečně české, částečně<br />
latinské. Po přečtení je ukládal do nové archivní skříně, kterou sám<br />
zařídil. Jednalo se o listinu císaře Zikmunda datovanou v Bělehradě roku<br />
1436, v níž zastavil Jiřímu ze Šternberka za 5 000 zl. uherských Kojetín.<br />
Rovněž listinu krále Jiřího danou v Praze v úterý po sv. Markétě roku 1465,<br />
v níž zastavil za 1 000 zl. uherských Kojetín Jarošovi z Cimburka Tovačovskému,<br />
téhož krále Jiřího listinu danou v Brně v sobotu po sv. Prokopu<br />
roku 1466, v němž opět bylo zastaveno na Kojetíně a jeho přináležitostech<br />
dalších 1 000 zl. uherských. Další listinou je obdarování krále Ladislava<br />
dané v Budíně ve středu o sv. Matouši roku 1502, v němž jsou opsány dřívější<br />
listiny císaře Zikmunda a krále Ladislava z roku 1483 a 1502, že statek<br />
Kojetín patří arcibiskupství pražskému. Obsahuje zvláštní podmiňující<br />
kaluzuli. Nakonec je v uvedeném tovačovském archivu kniha v černé<br />
vazbě, psaná prastarým českým písmem, ve které jsou přeloženy všechny<br />
šternberské, cimburkovské a pernštejnské listiny, včetně uvedených zástavních<br />
listů. Původně byla kniha u tovačovského hejtmana, později se dostala<br />
panu Sturmovi do Olomouce.<br />
Hoffer pak na základě sebraných informací, ale především využívaje<br />
rukopisu nám dnes neznámého Komenského díla o moravských starožitnostech,<br />
sepsal německy krátké pojednání o nejstarších dějinách Kojetína,<br />
které je ve spise dochováno.<br />
Předpokládáme, že Hoffer svůj text poskytl kojetínské obci a její písař<br />
provedl překlad, který je zapsán úvodem v kojetínské městské knize, která<br />
byla založena městským písařem Šimonem Leopoldem Randlíkem roku<br />
1743. Stejný rukopis i znění má i text uložený v Moravském zemském<br />
archivu ve Sbírce Cerroniho. Zde uveden přepis.<br />
„Prothocol zapisování rozličných starožitností, obdarování a paměti hodných<br />
věcí za ouřadu primátorství pana Josefa Želetavského, purgmistrův<br />
Petříka Veselýho, p. France Uhřického, p. France Čurdy a jich spoluradních<br />
toho času, od písaře radního Šimona Leopolda Randlíka při městě Kojetíně<br />
založený<br />
Léta Páně prvního, jak Brandenburgovi cesty z Moravy ukázali /1743/<br />
Nro 35<br />
Počátek a založení města Kojetína<br />
Krátké historické vypsání o počátku vystavení starožitného města<br />
toho Kojetína.<br />
Kojetín jest jedno starožitné město v Margkrabství Moravském v holomouckém<br />
kraji, goldenšteinskej a třebovskej čtvrti blíž řeky Runczi aneb<br />
Růžové mezi Tovačovem a Kroměřížem ležící, nedaleko od toho místa Kojetína<br />
padá podotknutá od Prostějova dolů přicházející řeka Runcza aneb<br />
27