You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
nost domácí těžby, která byla vyčerpaná. K tomu přistupoval vzrůst cen jako důsledek<br />
přesunu hlavních obchodních cest k Atlantiku.<br />
První příznaky krize se začaly projevovat ve 2. polovině 16. století v německých<br />
zemích, odkud se v následujících desetiletích rozšířily do střední Evropy. Nejtvrdší<br />
dopad měla krize v českých zemích na počátku 20. let 17. století.<br />
Nejmarkantnějšími znaky tohoto vývoje, který ve svých důsledcích znamenal prudký<br />
nárůst inflační křivky, bylo zlehčování mincí, tzn. snížení jejich stříbrného obsahu<br />
a prudké zvyšování cen.<br />
8 Dlouhá mince je lidovým názvem pro inflační ražby z let 1621–1623, později převzatým<br />
i odbornou literaturou. Vyvinul se z toho, že trvalo dlouho, než byla v této<br />
nehodnotné minci vyplacena suma daná mincí dobrou. Jiný název – mince kiprová<br />
– pochází z německého jazyka. Je odvozen od slovesa kippen, znamenající houpat,<br />
kolébat. Vystihovalo pohyb vah při nákupu stříbra propláceného v této nehodnotné<br />
minci. Výrazem Kippern byli označováni i výrobci těchto mincí.<br />
9 Předepsaná ryzost tolaru v roce 1573 činila 0.895 g.<br />
10 V roce 1573 byl tolar počítán na 70 krejcarů.<br />
11 V čele patnáctičlenného mincovního konsorcia, které získalo monopol na ražbu vládní<br />
mince a nákup veškerého stříbra, stál pražský bankéř a finančník pocházející<br />
z Holandska, Hanuš de Witte. Jeho členy tvořily významné osobnosti politického<br />
a veřejného života, mezi jinými například Karel z Lichtenštejna, Albrecht z Valdštejna<br />
nebo nejvyšší mincmistr Království českého Vilém z Vřesovic. Postavení<br />
monopolního dodavatele stříbra pro všechny pronajaté mincovny se dostalo pražskému<br />
peněžníkovi, staršímu obce židovské v Praze Jakubovi Bassevimu.<br />
Současně se smlouvou vstoupilo v platnost nařízení o zákazu vývozu domácích mincí<br />
ražených před rokem 1620. Pro členy konsorcia byla smlouva velmi výhodná<br />
a přinášela značné zisky. Zatímco podle ustanovení smlouvy smělo konsorcium<br />
nakupovat jednu hřivnu stříbra za 32 zlatých, smělo z ní zmincovat nominálů v hodnotě<br />
79 zlatých. Zisk plynoucí konsorciu ze zmincování jedné hřivny stříbra dosahoval<br />
výše 147 %. V rozporu se smlouvou však konsorcium mincovalo v roce 1623<br />
jednu hřivnu při stejné nákupní ceně za 186 zlatých. Zisk včetně nákladů činil 483<br />
%. K tomu nutno dodat, že po dobu pronájmu konsorcium zmincovalo 142 t stříbra<br />
v ceně 18 milionů zlatých. Odhaduje se, že celkový zisk činil 25 milionů zlatých.<br />
Jenom zisk Hanuše de Witta byl odhadován na 18.5 milionu zlatých. Jednoletý pronájem<br />
mincoven vyústil ve státní bankrot, tzv. velkou mincovní kaladu, vyhlášenou<br />
28. prosince 1623, která znamenala snížení hodnoty všech nominálů o 86.7 –<br />
91.9 %.<br />
Proti členům konsorcia byla vznesena obvinění z nedodržení smlouvy, poškozování<br />
zájmů státních financí a dvorské komory. Vzhledem k vlivnému postavení jeho<br />
členů se však práce vyšetřovací komise vlekla, takže vyšetřování bylo uzavřeno až<br />
na sklonku vlády Leopolda I., na počátku 18. století.<br />
12 Tato slezská mincovna začala pracovat na počátku 14. století. Pro nejstarší období<br />
chybí dostatek pramenných materiálů. Mincovní činnost je tak prokázána až<br />
k roku 1513, kdy začala razit převážně zlaté ražby pro vratislavské biskupství.<br />
Koncem 16. století mincovna svou činnost omezila a na krátkou dobu byla uzavřena.<br />
Teprve vratislavský biskup Karel, arcivévoda rakouský (1608–1624), ji znovu<br />
v roce 1621 otevřel a současně pronajal Ondřeji Reberovi a bratřím Adamovi a Bedřichovi<br />
Schäferovým. V průběhu roku 1622 se de Witteho konsorcium snažilo o pronájem<br />
některých mincoven ve Slezsku, mezi jinými i mincovny ve Vratislavi, která<br />
byla v té době uzavřena. Vratislavský biskup se bránil, ale nakonec nabídl<br />
k pronájmu mincovnu v Nise.<br />
Vládní mincování v Nise skončilo přechodně v roce 1625. K obnově činnosti došlo<br />
až za Leopolda I. v roce 1693, ale pouze do roku 1699. V tomto období zde byly raženy<br />
jak hrubé nominály, tak drobná mince. Mincovní činnost v Nise byla definitivně<br />
ukončena v roce 1738.<br />
13 Baltazar Zwirner působil jako mincmistr nejprve v letech 1620–1622 v Olomouci,<br />
v letech 1622–1623 v Nise a v letech 1623–1625 ve Vratislavi. I přesto, že jeho minc-<br />
78