15.01.2015 Views

Sborník 2005 - rosmus

Sborník 2005 - rosmus

Sborník 2005 - rosmus

SHOW MORE
SHOW LESS

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

nost domácí těžby, která byla vyčerpaná. K tomu přistupoval vzrůst cen jako důsledek<br />

přesunu hlavních obchodních cest k Atlantiku.<br />

První příznaky krize se začaly projevovat ve 2. polovině 16. století v německých<br />

zemích, odkud se v následujících desetiletích rozšířily do střední Evropy. Nejtvrdší<br />

dopad měla krize v českých zemích na počátku 20. let 17. století.<br />

Nejmarkantnějšími znaky tohoto vývoje, který ve svých důsledcích znamenal prudký<br />

nárůst inflační křivky, bylo zlehčování mincí, tzn. snížení jejich stříbrného obsahu<br />

a prudké zvyšování cen.<br />

8 Dlouhá mince je lidovým názvem pro inflační ražby z let 1621–1623, později převzatým<br />

i odbornou literaturou. Vyvinul se z toho, že trvalo dlouho, než byla v této<br />

nehodnotné minci vyplacena suma daná mincí dobrou. Jiný název – mince kiprová<br />

– pochází z německého jazyka. Je odvozen od slovesa kippen, znamenající houpat,<br />

kolébat. Vystihovalo pohyb vah při nákupu stříbra propláceného v této nehodnotné<br />

minci. Výrazem Kippern byli označováni i výrobci těchto mincí.<br />

9 Předepsaná ryzost tolaru v roce 1573 činila 0.895 g.<br />

10 V roce 1573 byl tolar počítán na 70 krejcarů.<br />

11 V čele patnáctičlenného mincovního konsorcia, které získalo monopol na ražbu vládní<br />

mince a nákup veškerého stříbra, stál pražský bankéř a finančník pocházející<br />

z Holandska, Hanuš de Witte. Jeho členy tvořily významné osobnosti politického<br />

a veřejného života, mezi jinými například Karel z Lichtenštejna, Albrecht z Valdštejna<br />

nebo nejvyšší mincmistr Království českého Vilém z Vřesovic. Postavení<br />

monopolního dodavatele stříbra pro všechny pronajaté mincovny se dostalo pražskému<br />

peněžníkovi, staršímu obce židovské v Praze Jakubovi Bassevimu.<br />

Současně se smlouvou vstoupilo v platnost nařízení o zákazu vývozu domácích mincí<br />

ražených před rokem 1620. Pro členy konsorcia byla smlouva velmi výhodná<br />

a přinášela značné zisky. Zatímco podle ustanovení smlouvy smělo konsorcium<br />

nakupovat jednu hřivnu stříbra za 32 zlatých, smělo z ní zmincovat nominálů v hodnotě<br />

79 zlatých. Zisk plynoucí konsorciu ze zmincování jedné hřivny stříbra dosahoval<br />

výše 147 %. V rozporu se smlouvou však konsorcium mincovalo v roce 1623<br />

jednu hřivnu při stejné nákupní ceně za 186 zlatých. Zisk včetně nákladů činil 483<br />

%. K tomu nutno dodat, že po dobu pronájmu konsorcium zmincovalo 142 t stříbra<br />

v ceně 18 milionů zlatých. Odhaduje se, že celkový zisk činil 25 milionů zlatých.<br />

Jenom zisk Hanuše de Witta byl odhadován na 18.5 milionu zlatých. Jednoletý pronájem<br />

mincoven vyústil ve státní bankrot, tzv. velkou mincovní kaladu, vyhlášenou<br />

28. prosince 1623, která znamenala snížení hodnoty všech nominálů o 86.7 –<br />

91.9 %.<br />

Proti členům konsorcia byla vznesena obvinění z nedodržení smlouvy, poškozování<br />

zájmů státních financí a dvorské komory. Vzhledem k vlivnému postavení jeho<br />

členů se však práce vyšetřovací komise vlekla, takže vyšetřování bylo uzavřeno až<br />

na sklonku vlády Leopolda I., na počátku 18. století.<br />

12 Tato slezská mincovna začala pracovat na počátku 14. století. Pro nejstarší období<br />

chybí dostatek pramenných materiálů. Mincovní činnost je tak prokázána až<br />

k roku 1513, kdy začala razit převážně zlaté ražby pro vratislavské biskupství.<br />

Koncem 16. století mincovna svou činnost omezila a na krátkou dobu byla uzavřena.<br />

Teprve vratislavský biskup Karel, arcivévoda rakouský (1608–1624), ji znovu<br />

v roce 1621 otevřel a současně pronajal Ondřeji Reberovi a bratřím Adamovi a Bedřichovi<br />

Schäferovým. V průběhu roku 1622 se de Witteho konsorcium snažilo o pronájem<br />

některých mincoven ve Slezsku, mezi jinými i mincovny ve Vratislavi, která<br />

byla v té době uzavřena. Vratislavský biskup se bránil, ale nakonec nabídl<br />

k pronájmu mincovnu v Nise.<br />

Vládní mincování v Nise skončilo přechodně v roce 1625. K obnově činnosti došlo<br />

až za Leopolda I. v roce 1693, ale pouze do roku 1699. V tomto období zde byly raženy<br />

jak hrubé nominály, tak drobná mince. Mincovní činnost v Nise byla definitivně<br />

ukončena v roce 1738.<br />

13 Baltazar Zwirner působil jako mincmistr nejprve v letech 1620–1622 v Olomouci,<br />

v letech 1622–1623 v Nise a v letech 1623–1625 ve Vratislavi. I přesto, že jeho minc-<br />

78

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!