Sborník 2005 - rosmus

Veselé povídání o starém Přerově u Talpů v zahradě
V otcových „stavitelských šlépějích“ pokračoval syn Jan Nepomuk František
Mráček ml., který se stal architektem. Narodil se 13. července 1874
v 6 hodin ráno v Nehasicích čp. 25. 14
Ve věku šesti let začal chodit v Přerově na českou obecnou školu
(1880–1885), v letech 1885–1888 studoval na českém nižším reálném gymnáziu
v Přerově za ředitelování Jakuba Škody, Josefy Šikoly a P. Maxmiliána
Vrzala. Ve škole patřil k průměrným až horším studentům. Problémy
měl nejen v latině, francouzštině, matematice, ale i v kreslení. 15
Po absolvování gymnázia studoval v Praze na Umělecko-průmyslové
škole (1890–1893,1896–1897) 16 , odkud přešel na Vyšší průmyslovou školu
tamtéž, kde pak složil maturitní zkoušku s dobrým prospěchem
(1898–1900). Během studia se ve III. ročníku věnoval ornamentálnímu
a figurálnímu kreslení. 17 Po pražském období odešel do Vídně, kde navštěvoval
speciální školu pro architekturu u profesora Otty Wagnera na německé
Akademii výtvarných umění (1900–1904). 18
Během svých studií si „odbyl“ téměř šestiletou (pět let a devět měsíců)
praxi na nejrůznějších pozemních stavbách, vyzkoušel i práci kancelářskou.
Jako stavitelský praktikant a příručí pracoval zprvu na různých stavbách
v Přerově u svého otce, přerovského inženýra a stavitele (1888–1889),
v letech 1893–1896 byl pověřen funkcí stavbyvedoucího na stavbě hvozdu,
humen, sila a sýpek v přerovském akciovém pivovaru. 19 Následně působil
jako kreslič architektury v pražském ateliéru profesora architekta Friedricha
Ohmanna během stavby divadla „Varieté“ a „Cafée Corso“
(1896–1897), 20 následující rok 1898 již projektoval v kanceláři stavitele Aloise
Elhenického v Praze-Smíchově. V roce 1902, po dobu šesti měsíců, byl
kresličem ve vídeňském ateliéru stavebního rady Ludwiga Baumanna, kde
120