Sborník 2005 - rosmus

Patočkou vybráni renomovaní čeští výtvarníci Stanislav Lolek a Arnošt Hofbauer,
perspektivní František X. Procházka a pro nesporný talent také, jako jediný cizinec,
J. M. Gorup. Ten byl mezi nimi benjamínkem, bylo mu v roce 1921 při jeho
premiéře v Praze pouhých 23 let (Procházkovi 34, Lolkovi 48 a Hofbauerovi 52)
a v podstatě se teprve začal odborně vzdělávat.
Gorup je autorem sedmi děl, vydaných v řadě České zoologické obrazy v letech
1924–1947: Medvěd hnědý (č. 8), Sob (č. 13), Vlci (č. 16), Jelen (č. 20), Jezevec obecný
(č. 27), Medvěd bílý (č. 33) a Kamzík (č. 45, namalován 1922, vydán roku 1947).
Další, ve stejné době vytvořený obraz, vyšel již mimo edici: Zubr evropský z roku
1923 byl vytištěn v 50. letech a společně se starším obrazem Vlci (z roku 1930) nabízen
jako schválená učební pomůcka v katalogu Státní pedagogického nakladatelství
ještě v roce 1953. Obrazy byly vydány jako barvotiskové fotolitografie, v rozměru
63 x 95 cm a v letech 1924–1933 byly postupně schvalovány Ministerstvem
školství a osvěty pro školy obecné, měšťanské, střední a učitelské ústavy s vyučovacím
jazykem českým a obecné a měšťanské školy s vyučovacím jazykem německým.
Čtyři originální olejomalby a tři menší malby – skici k nim, které vlastní Muzeum
Komenského v Přerově, pocházejí z let 1921–1924 a tři z nich byly vydány v době,
kdy jejich autor již nežil. Tři z olejomaleb jsou doplněny studiemi, které se liší od
větších obrazů jen v detailech, eventuálně v barevném tónu. V dolním rohu originálů
nelze přehlédnout výrazný, dobře čitelný autorův podpis v podobě J. Gorup.
9 Eduard Světlík (6. 11. 1903 v Přerově – 8. 3. 1970 v Prostějově) studoval v letech
1935–1939 Akademii výtvarných umění v Praze, studia dokončil v roce 1945. Dva
roky poté působil na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Univerzity
Palackého v Olomouci. Věnoval se krajinomalbě, zátiší a figurální tvorbě. Ze zpracovávaných
témat se nejvíce zabýval Kroměříží, vytvořil cyklus 38 obrazů o stavbě
Oravské přehrady (1950–1953). Po absolvování kroměřížského učitelského ústavu
roku 1922 učil na Kroměřížsku.
10 Čtvrtletník Pomůcková revue s podtitulem Časopis věnovaný správcům škol. kabinetů
byl vydáván Přírodovědeckou laboratoří Falco (nakladatelstvím učebních
pomůcek) z Moravské Ostravy – Mariánských Hor v letech 1927–1932.
11 K této sérii obrazů Živé abecedy se objevil v pozůstalosti významného učitele a znalce
školních obrazů Emanuela Strnada (1894–1985), která je uložena na oddělení
dějin školství Muzea Komenského (sig. AP 30), dopis od Jarmily Hřebejkové, pedagožky
a Strnadovy spolupracovnice na obrazech Živé abecedy z 50. let. Je datován
22. 6. 1980 a jedna jeho část se týká přerovských originálů: „...A teď k naší Živé abecedě.
Celý soubor nástěnných obrazů je již dávno rozebrán. Protože ale školy užívaly
především 12 obrazů pro nejdříve vyvozované hlásky (a e i o u m l s j p t n), bylo
před lety obnoveno vydání jen těchto 12 obrazů, pokud vím. Ale už i ty jsou patrně
rozebrány, protože na mně chtělo Komenium přípravu nových obrazů pro tyto ...
hlásky. To je ale zcela nové vydání od nových malířů, s novými říkankami. Již se
prý tiskne. Pro Tvou informaci jen ve zkratce: Malovali je Ant. Pospíšil, Karel Franta
a Zdeňka Krejčová k veršům Fr. Hrubína, J. Kožíška, Fr. Kábeleho a J. Havla.
Původní verše ponechány jen u hlásek a písmen S (kresl. Franta), L (Pospíšil),
O (Franta), U (Krejčová), E (Pospíšil), I (Krejčová). Zásady tvorby by měly zůstat
stejné.“
V dalším dochovaném dopise, datovaném v tomtéž měsíci, podává J. Hřebejková
vysvětlení k rozdílům v nástěnné a knižní podobě Živé abecedy a uvádí některá
říkadla, která byla tištěna na rubu obrazů.
12 Učitel, spisovatel, ilustrátor a malíř Antonín Zhoř (18. 1. 1896 – 3. 4. 1965) je znám
jako redaktor dětských časopisů Brouček a Vlaštovička i jako autor řady životopisných
románů (např. Tvrdohlavá Marie, Sám proti osudu, Bety). Vytvořil školní
obrazy k pohádkám, diagramové obrazy k zeměpisu Evropy a československé republiky,
fyzikální obrazy, tři obrazy zemských měst a soubor Naše vesnice. Svá obrazová
díla vydával ve vlastním nakladatelství. V roce 1939 byly schváleny pro obecné
a měšťanské školy jeho Obrazy národních krojů československých (12 tabulí).
112