Sborník 2005 - rosmus

V letech 1922–1924 vznikl projekt na zbourání několika původních domů,
včetně Strojilova, a na výstavbu velkého třípatrového nájemního domu
s pasáží a dvorním jednopatrovým křídlem. Samotná stavba byla ukončena
30. listopadu 1924. Ve dvorním traktu byla zřízena sazárna, strojovna
s tiskovými stroji a knihárna. Sazárna byla doplněna dvěma sázecími
stroji.
Vznik rodinného podniku
Dne 14. ledna 1927 přijal do závodu Jaroslav Strojil svou manželku
Antonii jako veřejnou společnici a utvořil tak od 1. ledna 1927 veřejnou
společnost, ve které udělil svému synovi Vladimíru Strojilovi jednotlivou
prokuru. To znamenalo, že každý ze společníků zastupoval i rozhodoval
samostatně a pod název firmy, který byl změněn na ,,Knihtiskárna Jar.
Strojil-Přerov“, připojil jeden ze společníků svůj podpis.
Jaroslav Strojil významně přispěl k rozvoji tiskařské a knihtiskařské
profese na Přerovsku. Na počátku 20. století patřil k předním přerovským
knihtiskařům a služeb ,,Strojilovy tiskárny“ využívali občané z celého regionu.
Majitel (i podnik) musel překonat během desetiletí svého působení
celou řadu nejrůznějších problémů, i přesto jeho činnost měla vliv na
povznesení přerovského kulturního života, především v období mezi světovými
válkami. Vedle své práce se věnoval i kulturní činnosti. Byl předsedou
pěvecko-hudebního spolku ,,Přerub“ (1929–1932) i divadelního spolku
,,Tyl“ a podílel se také na založení Dětské ozdravovny Charlotty
Masarykové v Čekyni. Pracoval v obecním zastupitelstvu i v městské radě
(referát zdravotní a nemocniční, pak i finanční). Jaroslav Strojil zemřel
v Přerově 8. února 1934 ve věku 56 let.
Po projednání pozůstalostního řízení nastoupili na jeho místo synové
Vladimír a Jaroslav Strojilovi, přičemž název firmy i druh podnikání zůstaly
nezměněny. Ve firemním rejstříku byli zapsáni 30. listopadu 1934 jako
veřejní společníci a spolumajitelé knihtiskárny v Přerově a zároveň byla
i vymazána prokura Vladimíra Strojila.
Starší Strojilův syn Vladimír se narodil 11. července 1905 v Rokycanech
a obecní školu navštěvoval v Přerově, kde absolvoval i pět tříd gymnázia.
Poté byl na přání otce zapsán v tiskárně jako typografický učeň. V letech
1923–1924 studoval vyšší výběrovou odbornou ,,Grafickou techniku“ v Lipsku.
V letech 1923–1925 byl také externím žákem profesora R. Grimma na
lipské hudební konzervatoři (klavír) a na lipské univerzitě se externě zabýval
i estetikou hudebního a divadelního umění. Vladimír ovládal němčinu,
esperanto, angličtinu, latinu, řečtinu a částečně i francouzštinu. Po ukončení
studií nastoupil do podniku svého otce jako typograf.
Mladší Strojilův syn Jaroslav se narodil 20. prosince 1913 v Přerově.
Studoval na Obchodní akademii a následně pracoval jako obchodník, než
se stal po otcově smrti spolumajitelem knihtiskárny.
Knihtiskárně Strojil se podařilo vzhledem k rozsahu a kvalitě produkce
získat a dlouhodobě udržet několik státních zakázek, např. statistiky,
jízdní řády aj., což přinášelo finanční prostředky pro další rozvoj firmy a příležitostné
vydávání bibliofilských tisků.
159