12.07.2015 Views

Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

Geologické zajímavostiJizerských horIvo HonsaMníšekO Bukovci neživě„Ten kopec sem nějak nepatří,“ řekne si vnímavý turista, když poprvé spatří panorámaosady Jizerka s Bukovcem, zatímco stálí návštěvníci a obyvatelé si myslí, že bez Bukovce byJizerka nebyla Jizerkou. Společným znakem obou názorů je, že zdaleka viditelný Bukovecopravdu představuje exotický prvek v jinak dosti monotónním reliéfu mírně k jihuukloněné náhorní plošiny Jizerských hor. K tomu přistupuje proměnlivost vzhledu hory,jak se jeví z různých světových stran. Zatímco od severozápadu vidíme výrazný kužel, odjihozápadu má tvar protáhlé kupy. Příčinou je její geologická stavba, jejímž základem jekrátká, ale mohutná žíla mladotřetihorní čedičové horniny směru SZ–JV. Její skalní výchozvytváří na vrcholu hory hřebínek, dobře patrný i na leteckém snímku, pořízeném přibližněod severu. Další výchozy jsou na sz. a jv. úbočí. Uvedený směr žíly není náhodný, ale jeparalelní s významnou tektonickou linií procházející celým žulovým masivem až dopřilehlého krystalinika. Tato linie, vlastně poruchové pásmo s drcenými zónami, svousníženou odolností vůči erozi mj. předurčila směr toku Jizerky, která ji s odchylkamisleduje mělkým úvalovým údolím až pod Bukovec, kde musela ustoupit jeho masivu a ještěpřed soutokem s Jizerou se stočit více k východu. Přibližně v roce 1965 byla na severozápadnímkonci osady mezi muzejní chatou a tokem Jizerky otevřena příležitostnápískovna, při čemž bylo v podloží obnaženo několik desítek metrů široké poruchové pásmouvedeného směru, zčásti vyplněné drcenou žulou, zčásti jednak mylonitizovanýmlamprofyrem (minetou), jednak křemen-rohovcovými žilami s drúzovými dutinkamia poměrně hojným jemně šupinkatým černým spekularitem (krevelem). Prostor pískovnyje dnes již zrekultivovaný.Tektonicky narušeným horninovým masivem (žula má v Jizerských horách mocnostaž 10 km, svrchní zemská kůra celkem asi 36 km) pak v mladších třetihorách z hloubek30-40 km až téměř k povrchu nejspíše jednorázově pronikla čedičová vyvřelina.Subvulkanické těleso bylo erozí a denudací obnaženo a selektivně vypreparováno ještěv třetihorách.103

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!