Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Majka fialová (Meloe violaceus)Brzy na jaře, kdy ještě často v lesích Jizerských hor leží zbytky sněhu, potkáme na jarnímsluncem vyhřátých cestách nebo v trávě podivuhodně vyhlížejícího pomalu lezoucíhotvora – majku. Tito brouci s měkkými zkrácenými krovkami, tlustým zadečkem a krátkými,silnými tykadly patří většinou k teplomilným a suchomilným obyvatelům původníchstanovišť. V Čechách bylo nalezeno pouze 8 druhů, z nichž většina se vyskytuje pouzev nejteplejších oblastech, dalších 6 druhů je známo z našeho území pouze z jižní Moravy.V Jizerských horách se při troše štěstí můžeme setkat s modře zbarvenou majkou fialovou(Meloe violaceus), která tuto skupinu zastupuje i ve vyšších horských polohách. Zdá se,že v posledních letech se objevuje častěji a na více místech, což pravděpodobně souvisís omezením používání hnojiv a pesticidů v zemědělství a lesním hospodářství po roce 1990a možná i s příznivějšími klimatickými podmínkami posledních let, umožňujícími úspěšnýrozvoj mezihostitele. Majky mají totiž velice zajímavý a složitý vývoj, nazývaný nadproměna,který se vymyká běžným zvyklostem u brouků. Ve svém vývoji jsou tak vázányna divoké včely, že bez nich dokonce nemohou vůbec žít.Samičky, které poznáme podle velikého zadečku i tvaru tykadel, vyhledají malou písčinu,vyhrabou v ní mělkou jamku a uloží do ní hromádku drobných vajíček. Mnohokrátto opakují, až jich jedna samička naklade několiktisíc. V krátké době vylézá z vajíčka podivný živočich,jehož drápek na nohách je z každé stranyopatřen výčnělkem, takže vyhlíží, jako by byl složenze tří dílků. U této první larvy se musíme trochuzastavit, neboť v minulosti natropila zoologůmmnoho potíží. Nevěděli totiž dlouho, co to je. Zprvuji považovali za veš a pokřtili ji Pediculus apis(Pediculus je veš, Apis včela). Tím mělo být řečeno,že se jedná o veš žijící na včele. Později byla tatolarva pojmenována Triungulinus andrenetarum.Zde mělo rodové jméno zachytit trojklannostdrápku (tres – tři, ungula – kopyto, v přenesenémsmyslu slova dráp), druhové opět souvislost s včelou(Andrena je jeden z rodů divokých včel).Nakonec se z triungulina vyklubalo něco, co nikdoneočekával: larvální stadium majky. Různé ty včelívši vzaly za své, avšak pojmenování triungulin seudrželo jako symbol majčí larvy.Vraťme se však k naší larvě, kterou jsme opustiliihned, jak se vylíhla. Triungulin vylézá na nějakourostlinu kvetoucí poblíž místa jeho zrození, kde čeká na přílet divokých včel. Snad se dočkápravého posla, který s ním zaletí do svého příbytku. Pak už je zpola vyhráno. Triungulinvšak nedokáže rozlišit svou včelu od chlupatých čmeláků nebo od huňatých nožek brouků,much nebo včely domácí. Přichytí-li se na nesprávného hostitele, je navždy ztracen.130