Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

na stavbě křižanského tunelu. V neděli 4. června 1899 deset dělníků v křižanské hospodězačalo – k nezměrné nelibosti místních „štamgastů“ – zpívat chorvatské národní písně.Vznikla rvačka, v níž byli nožem zabiti dva místní obyvatelé. Pachatelům se podařilo utéci,ale Křižanští začali pronásledovat s vidlemi a kosami všechny Chorvaty, kteří uprchli dookolních lesů. Teprve po příchodu četnictva se situace uklidnila, ale pro Chorvaty musel býtvybudován barákový tábor poblíž tunelu, protože se báli dále bydlet u křižanských sedláků.Pachatelé, bratři Blažanovi, byli o tři týdny později zatčeni v Chorvatsku.Ale dost už událostí, které tehdy běžně provázely stavby železnic, silnic, přehrad a dalšíchvelkých děl té doby.Na tomto úseku trati mívaly v minulosti zvláště dlouhé osobní či těžké nákladnísoupravy již od České Lípy, případně od Rynoltic, z opačné strany pak z Liberce, přípřež,aby zvládly velké stoupání. I pro rychlíky Cheb–Liberec stačila na překonání Ještědskéhopohoří rychlost parní lokomotivy 524.1 či 534.0. Tady více záleželo na větší tažné síle.V třicátých letech pak na trati Liberec–Teplice už jezdil rychlík motorový, známý jako„Modrý šíp“. Provoz parních lokomotiv byl ukončen roku 1980, kdy je nahradily lokomotivydieselelektrické a vozy motorové.Nádražní budova v RynolticíchVedle nesporného významu hospodářského, který v minulosti na této trati zajišťovalanákladní doprava, nelze pominout ani význam kulturně společenský, který dnes ovlivňujedopravu osobní. Kryštofovo Údolí, Novina, Křižany, Rynoltice, Jablonné v Podještědí jsoucílem řady chalupářů, turistů, milovníků přírody a památek i všech dalších, kterým tatotrať zajišťuje dopravní potřebu.72