Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Lokality na Třeboňsku a Českomoravské vysočině již zanikly. Vyhláška MŽP ji řadí mezidruhy v ČR kriticky ohrožené, tj. v naší květeně nejvzácnější a činností člověka nejvíceohrožené.Blatnice je velmi nenápadná vytrvalá rostlina patřící do stejnojmenné čeledi blatnicovitých.Vyžaduje ke své existenci trvale vysokou hladinu podzemní vody nebo přeplavenía kyselé a živinově chudé prostředí. Roste v druhově nepočetných a rozvolněných společenstvechtůněk a jezírek rašeliništ. Dosahuje výšky max. 20 cm a opomineme-li květy čiplody, připomíná svým vzhledem na první pohled spíš „obyčejnou“ sítinu. Čárkovité, celokrajné,žlábkovitě rozšířené listy jsou nahloučeny převážně na bázi přímé a nevětvenélodyhy. Dolní listy dosahují velikosti až 40 cm, horní listy jsou kratší a řidší. Květy jsounenápadné, žlutozelené, podobně jako její 5 mm veliké plody obsahující dvě semena.Historické údaje zmiňují blatnici v Jizerských horách už od r. 1908 z rašeliniště na vrchuQuarré, pozdější údaj pochází z r. 1918 z lokality Na Čihadle. Z roku 1929 je udáván výskytz Velké i Malé Jizerské louky, z Černých jezírek a potvrzen je i z lokalit Na Čihadle a naQuarré. V 70. a 80. letech je uváděna také ze Suchopýrkové loučky, z Tetřeví louky,z vrchoviště Na Kneipě a z Jelení louky.V dnešní době roste blatnice v Jizerských horách zpravidla v nepříliš početnýchpopulacích, hojnější výskyt je pouze na Malé Jizerské louce a na rašeliništi Na Čihadle.Maloplošně se vyskytuje na Klečové louce, Vánoční louce, Černých jezírkách, Tetřeví louce,Na Kneipě a na Quarré. Výskyt ze Suchopýrkové loučky se nepodařilo v současnostipotvrdit, podobně jako z Velké Jizerské louky, i když zde se naskýtá otázka, byla-li na VelkéJizerské louce vůbec kdy nalezena, protože tehdejší geografické pojetí lokalit se zřejměodlišovalo od dnešního. Na polské straně Jizerských hor se blatnice dosud vyskytuje na vícevrchovištích.Existenci blatnice bahenní ohrožuje obecně zánik jejích přirozených stanovišt, tj. předevšímpokles hladiny podzemní vody, rostoucí eutrofizace prostředí vlivem imisí, kterámůže v budoucnu vést ke zrychlenému zarůstání lokalit vlhkomilnými dřevinami. I dnesse bohužel setkáváme na některých lokalitách s nepochopitelnou snahou o zalesňovánírašelinišť a letecké přihnojování okolních pozemků, s umísťováním solných lizů pro zvěřpřímo do prostoru rašeliniště a s tím spojeným poškozováním těchto cenných biotopů.Všivec bahenní a všivec mokřadníV Jizerských horách se z početného rodu všivec (Pedicularis) z čeledi krtičníkovitých(Scrophulariaceae), zahrnujícího asi 600 druhů s těžištěm výskytu v horách střednía východní Asie a v Evropě v Pyrenejích a Alpách, vyskytují všivec bahenní (Pedicularispalustris) a všivec mokřadní (Pedicularis sylvatica). Oba druhy vyhláška MŽP zařazujemezi ohrožené rostliny ČR. Zatímco všivec mokřadní má v Jizerských horách více než desítkulokalit s poměrně početnými a většinou životaschopnými populacemi, všivec bahenníse zde vyskytuje pouze na jednom jediném místě v PR Malá Strana, a to jen v několikamálo exemplářích. Každoroční „kontrolní“ výprava za všivcem bahenním má v soběnádech napětí a nejistoty zároveň, zda se nám jej podaří znovu objevit. Mnohdy se musítyto vzácné rostliny hledat, protože i když jsou poměrně veliké (až 40 cm vysoké), jsou117