Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Oldřichov v Hájích-Pily, Lukášov nebo Černou Říčku (zachovaná štolička). Je zajímavé, ževcelku bohaté krevelové zrudnění na Jizerce, kde spolu s křemenem a minetou vyplňujeněkolik desítek metrů široké poruchové pásmo (mezi muzejní chatou a tokem Jizerky),nebylo nikdy předmětem zájmu historických železářů.Na závěr několik názvoslovných a technologických poznámek. V době existenceraspenavské železárny byl hamr, tedy mohutné kladivo poháněné vodním kolem, důležitýmzařízením při zkujňovacím procesu. Kusy surového železa z vysoké pece se žíhánímve výhni a bušením kladivem zbavovaly strusky a nežádoucích složek a získávalypotřebnou hutnou strukturu. Menší mechanické kladivo se pak používalo při tvarovánípožadovaných výrobků. Pro provoz výroby železa a jeho hutního zpracování se tedy běžněpoužíval název hamr. Ruda se na potřebnou velikost zrna (např. ořech) drtila stoupami,opět poháněnými vodními koly.Drnová a bahenní ruda jsou jedny z mnoha druhů železných rud na bázi limonitu, tedysměsi hydroxidů železitých koloidní povahy, vznikající v prvním případě půdotvornýmiprocesy a v druhém hlavně činností organismů v bažinném prostředí. Obsah železa kolísáobvykle mezi 35 až 50 %.Oldřichovské živcové jámyPozornosti návštěvníků oldřichovských lesů na jižních úbočích Špičáku a Stržového vrchu,pohybujících se občas mimo značené cesty, jistě neušly porůznu roztroušené drobné zašlévýkopy nebo i větší jámy, které se zde vyskytují. U některých výkopů dnes již nelze určitjejich účel, avšak tvar větších jam napovídá, že zde nešlo o běžnou těžbu stavebníhokamene. Při podrobnější prohlídce zjistíme, že předmětem zájmu byl pegmatit, resp. v němpřítomný živec, důležitá surovina pro keramický a někdy i sklářský průmysl. Draselný živecje jednou ze základních složek porcelánové směsi (vedle kaolinu a křemene), tavicíkomponentou do glazur nebo zdrojem alkálií a hliníku do sklářského kmene. Vyhledávání,kutání a těžba pegmatitu se ve zdejší krajině odehrály v 2. polovině 19. století, kdy naFrýdlantsku vznikaly porcelánky a potřebovaly blízké zdroje surovin. Pro zajímavost:v době největšího rozkvětu zaměstnávaly zdejší výrobny více než 500 lidí a jejich historieskončila teprve koncem 20. století (Elektroporcelán Raspenava).Pegmatit je hrubozrnná magmatická hornina vytvářející žíly, hnízda, čočky nebo pněrůzných velikostí (zde decimetry až deset metrů) a tvarů, nejčastěji uvnitř těles hlubinnýchvyvřelin (plutonů) a někdy i mimo ně. Hlavními minerály jsou křemen, živce a slídy.Ve zdejším pegmatitu převládá nažloutlý trojklonný draselný živec (mikroklin), zatímcojednoklonný ortoklas je ojedinělý. Podřízeně se rovněž vyskytuje sodnovápenatý živec (plagioklas),složením kolísající kolem 90 % albitu, tedy mezi albitem a oligoklasem. Ze slídpřevládá slabě nažloutlý až bílý muskovit, vytvářející paprsčité agregáty lištovitých krystalůs lupenitou stavbou. Méně častý je biotit v lupenech o velikosti až 2 x 2 cm nebo protáhlýchlístcích, výjimečně zcela černý, častěji v různých tónech hnědý, přičemž uvolněné železovytváří v okolí rezivý lem. Ze vzácnějších minerálů, obvyklých např. v ruprechtickýchlomech, se zde velmi sporadicky v malých ukázkách vyskytl černý turmalín – skoryl.Převážná část živcové hmoty je orientovaně prorostlá šedým křemenem tak, že jeho107