Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Výzkum netopýrů na Bílé DesnéSpolečně s opuštěnými důlními štolami po těžbě cínu a sulfidů rud u Nového Města podSmrkem je přepouštěcí kanál na Bílé Desné nejvýznamnějším známým zimovištěmnetopýrů v Jizerských horách. Pro tehdejší československou chiropterologii (věda zabývajícíse netopýry) jej objevil v lednu 1958 RNDr. Miloslav Nevrlý, zoolog a dlouholetývedoucí přírodovědného oddělení Severočeského muzea v Liberci. Lokalita jej natolikzaujala, že následujících 25 let se podrobně věnoval výzkumu zdejší zimující populacenetopýrů. Štolu v letech 1958–1982 navštěvoval, většinou v únoru, netopýry kroužkovala sledoval vývoj početnosti populace, stáří netopýrů apod. Výsledky svých výzkumůpublikoval v několika odborných pracích (Nevrlý, 1963, 1972, 1987). Od roku 1984 sledujípravidelně zimoviště Miroslav Jóža a Martin Kareš, na sčítání se od roku 1991 podílejí pracovníciSprávy CHKO Jizerské hory. Výsledky sčítání v období 1958-2001 byly souhrnněpublikovány (Jóža & Kareš, 2001). Zimoviště je tak dlouhodobě sledováno ji téměř 50 let,s výjimkou pěti zimních období v 60. letech, kdy kontroly nebyly provedeny.Roční cyklus života netopýrůV tomto článku se věnujeme především období zimního spánku netopýrů, tzv. hibernace,není ale od věci přiblížit si rovněž jejich život ve zbývajícím ročním období. Na příkladunetopýra velkého (Myotis myotis), který patří s rozpětím křídel až 45 cm k našim největšímdruhům, si blíže popíšeme roční cyklus života netopýrů mírného pásma.Jakmile se na jaře netopýři probudí ze zimního spánku, obě pohlaví se rozcházejí.Samci a případně i mladé, nedospělé samice žijí přes léto samotářsky nebo v menšíchskupinách, zatímco samice se sdružují do letních kolonií, v kterých rodí a odchovávajímláďata. U netopýra velkého mohou čítat tyto kolonie až několik set samic. Bývají většinouna prostorných půdách na kostelech, zámcích či jiných starých budovách, v teplýchčástech Evropy i ve větších jeskyních. Život v koloniích umožňuje březím samicím snadnějiudržet stálou tělesnou teplotu. Pokud přijde náhlé ochlazení a potravy, kterou tvoří hmyz,je nedostatek, může se vývoj zárodku zpomalit až dočasně zastavit. Mláďata, která se rodípočátkem léta, jsou poměrně málo vyvinutá. Samice zpočátku vůbec nevyletují, pozdějimláďata, která mají přichycena na těle, před výletem na lov odkládají. Mladí netopýřirostou rychle a za dva měsíce už létají, přestávají být kojeni a začínají samostatně lovithmyz. Koncem léta už staré samice i odrostlá mláďata stále častěji létají směrem k zimovištím,v kolonii se již zdržují méně, letní kolonie se postupně rozpadá a nastává obdobítzv. přeletů.K setkávání samic se samci ze širokého okolí a k páření dochází často u vchodů dozimovišť, což bývají jeskyně, štoly a jiné podzemní prostory se stálou teplotou od 3 do 12 °Ca u našich populací zhruba do vzdálenosti 50 km od letních sídel. Často navštěvují místa,která si pamatují z předchozích let. Při přeletech obvykle létají starší i mladí netopýřispolečně a předávají si tak informace o tom, kde se obě pohlaví setkávají nebo zimují.Netopýři mají vynikající prostorovou paměť a tato sociální tradice při volbě úkrytů hraje138