Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

se 4% úrokem. V témže roce je převedeno vlastnické právo na Karolinu Hoffmannovoua Franzi Hoffmannovi je zapsáno právo užívání bytu v č. p. 290 (č. kat. 329). V roce 1927bylo vlastnické právo převedeno na syna a dvě dcery (?). Rudolf obdržel 1/4 majetku,Antonie 1/4 majetku a Berta 1/2 majetku. Společně na usedlosti hospodařili 10 let. Zápisv pozemkové knize z 16. 4. 1937 ustanovuje na základě trhové smlouvy vlastnické právopro Emila Radlera. Avšak již 4. 10. 1937 je převedeno úplné vlastnické právo na základětrhové smlouvy na Antonii Hoffmannovou. V r. 1945 jsou jako stálí obyvatelé této usedlostiuvedeni Berta Hoffmannová (nar. 23/24. 8. 1892 v Lučanech n. N., svobodná, zaměstnanáu firmy Hák Lučany) a Karolina Hoffmannová (nar. 15/16. 9. 1852/1859 v Jablonci nadNisou, nemocná, vdova, nezaměstnaná). Rodina Hoffmannových obývala dům až do19. 3. 1948, kdy jim byl zkonfiskován.Hospodářství D. První zmínka je z r. 1849, v souvislosti se smlouvou k užívání bytuv č. p. 140 (č. kat. 328) pro Josefa Wöhla, Beatu Staffenovou a příslušné děti. Jako řádnýmajitel je Josef Wöhl zapsán v pozemkové knize až od r. 1852. Zápis z 16. 11. 1858 ukládáFranzi Wöhlovi zaplatit částku ve výši 400 zlatých a zároveň je zde uvedeno právo naužívání bytu pro Franze Wöhla (doživotně), jeho manželku (doživotně) a AugustinaWöhla. V r. 1875 bylo vlastnické právo převedeno na Heinricha Wöhla, který na usedlostihospodařil do r. 1934. Z výše uvedených informací vyplývá, že rodina Wöhlových vlastnilamezi léty 1852–1934 hospodářství A i D. Zápis v pozemkové knize z 3. 8. 1934 potvrzujepředkupní právo ing. Valteru Horskému a Hildě Horské, zároveň jim povoluje čerpat voduna parcele č. kat. 1900. Ke stejnému datu se vztahuje i zápis o rozdělení parcely č. kat. 1899mezi parcely č. kat. 1898 a 1900. V r. 1939 bylo vlastnické právo převedeno a na třetiny rozdělenomezi Augusta Schindlera (?), Bertu (?) Jägrovou a Rudolfa Wöhla. Jejich vlastnictvítrvalo do 26. 9. 1940, kdy bylo vlastnické právo převedeno na ing. Augusta HeinrichaSchörera. Jedna místnost (30 m 2 ) byla pronajata Augustu Schwedlerovi (nar. 1. 8. 1876v Jindřichově, zaměstnání: mačkář skla) a jeho manželce. Tento dům byl obýván do29. 3. 1946, kdy byl ing. Schörerovi zkonfiskován.Obyčejný život pod BramberkemPo tomto faktografickém výčtu se pokusme alespoň v náznacích nahlédnout do každodenníhochalupářského života. Vyrovnávání se se zdejšími zvláště v zimě poměrnědrsnými životními podmínkami nebylo jistě jednoduché.Mezi kamennými destrukcemi i jednoduše na cestách jsem často nacházel skleněnékorálky, knoflíky a různé skleněné výlisky, což poukazuje na místní podomácké zpracovánískla. Tato domněnka byla potvrzena i prameny archivními, kde je majitel č. p. 140 uvedenjako mačkář skla. Podomácké zpracování nebylo nijak složité ani energeticky náročné.Stačil k tomu tzv. sklářský stůl, který měl ve spodní části šlapací kovářský měch, pomocíkterého se přiváděl k hořícím knotům sklářského kahanu (tzv. lampa) mírně stlačenývzduch. Počtem knotů lampy se řídil i počet olověných ohebných trubic (tzv. hadů), zakončenýchmosaznými špičkami. Ty usměrňovaly plamen hořícího knotu a jejich početurčoval celkovou teplotu plamene lampy. U sklářského stolu seděli někdy i čtyři rodinnípříslušníci a každý z nich mohl vyrábět jiný druh tzv. lampové práce. Jeden mohl mačkat48