Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Glaserova živcová jáma po vyčištění členy JJHS v roce 2003protáhlá přímá nebo i lomená zrna vytvářejí na příčném lomu obraz hebrejského neboklínového písma, čili tzv. písmenkovou nebo grafickou strukturu. Poblíž středu pegmatitovéhotělesa tvoří šedý či mléčný křemen též stejnorozměrné kusy až 10 cm velké. Vestejných místech byly též při těžbě vzácně nalezeny větší krystaly záhnědy. Podlejednotných štěpných ploch snadno zjistíme, že krystalové jedince mikroklinu jsou aždecimetrové. I zde vykazuje pegmatit zonální stavbu tělesa, když na styku s okolní žulou jevyvinuta jemnozrnná směs živce a křemene zvaná aplit a blíže ke středu se zvětšuje velikostjedinců. Dutiny s krystaly s výjimkou záhnědy se zde nevyskytovaly. Takovéto jednoduchépegmatity vznikají utuhnutím zbytkové taveniny oddělené z původního magmatupři krystalizaci jeho hlavní masy.Dvě nejdůležitější oldřichovské živcové jámy jsou zakresleny na mapě 1 : 25 000Hrádecko a Chrastavsko (nakl. Rosy, 2001) a přesný popis jejich polohy je tedy zbytečný.Jáma přibližně jižně od Špičáku se nazývá Neuhäuserova, je až 8 m hluboká, má půdorysnýrozměr cca 4 x 6,5 m a je velmi dobře zachovalá, nedotčená ani komunálními odpadky,ani dřevním odpadem. Těžilo se tu komínové těleso pegmatitu. Jáma přibližně jižněod Stržového vrchu se nalézá těsně u silnice vedoucí k Hřebenovému buku, byla až3 m hluboká a pokračuje sv. směrem pod silnici štoličkou asi 6 m dlouhou, vysokou až 1 ma širokou až 3 m – tedy dobývkou. Jáma a štolička sledovaly pegmatitovou žílu cca1 m mocnou a místy naduřelou, jejíž zbytky jsou vidět nad ústím podzemní části díla. Jámase nazývá Glaserova, ale není jisté, zda jde o název podle osoby, nebo místní trati(Glaserberg). Ústí štoličky bylo donedávna skoro zasypané sesutou zeminou, dřevnímodpadem a též odpadky z plastikářské výroby, nejspíše z oldřichovské provozovny. V roce2003 bylo ústí vyčištěno a zabezpečeno dřevěným zábradlím. Práce provedli členové108