12.07.2015 Views

Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

Create successful ePaper yourself

Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.

je v regionální literatuře obvykle popsán pouze obecný princip dobové technologie, kteráse přizpůsobovala místní situaci, např. přítomnosti či absenci pyrhotinu v pyritu, popř.jejich vzájemnému poměru v surovině, přítomnosti minerálů mědi atd. Aplikacepodrobných popisů výroby na jiných místech na zdejší lokalitu tedy není tak jednoduchá,jak by se na první pohled zdálo. Z možných hypotéz o smyslu pražení naší rudy uveďmetedy alespoň následující tři:Halda pod štolou Nadílka štěstí proříznutá při stavbě lesní cesty v roce 19831. Mohlo jít o pokus zbavit rudu síry natolik, aby byla schopná alespoň jako příměs dovsázky vysoké pece v raspenavském hamru sloužit jako další zdroj železné rudy. Protožek oxidaci a vypuzení síry došlo převážně pouze na povrchu úlomků rudy a přítomnost síryv surovém železe je činí křehkým a znemožňuje jeho další zpraco vání, nemohl být taktoprovedený pokus úspěšný. Úspěšnější by mohla být ruční separace dobře odlišitelnéhokompaktního magnetitu. Vzhledem k potížím se zpracováním vyso koprocentních rudv nízkoteplotních dřevouhelných pecích (viz též text o Rudné jámě) zřejmě ani tatomožnost nebyla využita. Celkově jsou tyto hypotézy málo pravděpodobné.2. Mohlo jít o pokus získávat elementární síru technologií známou již Agricolovi(1494–1555) a používanou např. v Lukavici u Chrudimi. Ruda se pražila na dřevěnémroštu v hromadě kryté štěrkem a pískem, tedy v milíři. Po zapálení roštu se žáremuvolňovala část síry z pyritu a po sublimaci se usazovala na chladnějších místech milíře(v jeho plášti). Při správně vedeném pražení pomocí otvorů v hromadě bylo taktomožno získat až 43 % celkového obsahu síry v pyritu, který se současně měnil napyrhotin (FeS 2 —>Fe 7 S 8; pyrhotin má v krystalové mřížce vždy o něco více atomů síry,než odpovídá vzorci FeS, tedy poměru 1:1). K vytěsnění síry z pyrhotinu dochází ažpři teplotě nad 1 100 °C, které se nedosáhne, a proto se vlastně využije pouze část sírypřítomné v pyritu. Síra se pak z obalového písku jako lehčí vyplavila vodou. Vzhledemke kolísavému obsahu pyritu ve zdejší rudě a též k absenci jakýchkoliv dostupnýchzpráv o pravidelném získávání síry mohlo by v tomto případě jít nejvýše o neúspěšnýpokus a celou hypotézu můžeme rovněž považovat za málo pravděpodobnou.111

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!