12.07.2015 Views

Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

SHOW MORE
SHOW LESS
  • No tags were found...

You also want an ePaper? Increase the reach of your titles

YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.

K dějinámHorní ProsečeArcheologický příspěvekMartin Černý & Martin NechvíleJablonec nad NisouNejčastějším prostředkem, pomocí něhož chtějí archeologové nahlížet do minulostia doplňovat bílá místa na pomyslné mapě našeho poznání, jsou keramické střepy. Jdezpravidla o kuchyňský odpad, kterého lidé, stejně jako dnes, vyprodukovali nemalémnožství. Kolik radosti však můžeme sledovat na tváři archeologa, když takový odpadnajde na místě, odkud dosud žádné nálezy nepocházejí. To je i případ několika středověkýchstřepů z okolí Horní Proseče.Obec Proseč nad Nisou i její místní část Horní Proseč se nachází mezi Vratislavicemi nadNisou a Jabloncem nad Nisou. Jak názvy napovídají, osou osídlení je tok Lužické Nisy. Říčníúdolí je na severu ohraničeno Prosečským hřbetem (nejvyšší bod je 593 m n. m.), na jihupak méně kompaktní kopcovitou hradbou členěnou několika drobnými vodotečemi. Místonálezu keramických střepů (nadmořská výška 470–488 m) se nachází na poli vzdálenémzhruba 200 m severně od Horní Proseče 1 .Nález učinil na rozhraní měsíců listopadu a prosince roku <strong>2004</strong> prvně jmenovaný autorpři cílené povrchové prospekci zoraného pole u obce. Právě orbou narušené zahloubenéobjekty či kulturní vrstvy mohou vydat mnohé zajímavé nálezy. Proto je možné vidět napodzim či zjara na zoraném poli pobíhat osoby s hlavou skloněnou k zemi a urputně něcohledající. To jsou archeologové, kteří vyrážejí do terénu zejména po dešti. V našem případěbylo nalezeno deset omletých střepů, které oko odborníka řadí do vrcholného středověku,konkrétně někam do intervalu 14.–15. století. Důležité je však položit si otázku, jakývýznam takový nález má a o čem vlastně vypovídá. Středověká keramika nacházená mimoareál obce na polích většinou nevypovídá o sídelní aktivitě, nýbrž o hnojení. V praxi tovypadalo asi tak, že každá zemědělská usedlost měla své hnojiště, kde byl deponován nejenorganický odpad, ale i rozbité nádoby apod. Tato velmi cenná komodita byla následně1 Přesná lokalizace na ZM 10: 03-14-23, koordináty od západní sekční čáry/jižní sekční čáry: 062/023; 063/028;078/026; 078/021 mm.57

Hooray! Your file is uploaded and ready to be published.

Saved successfully!

Ooh no, something went wrong!