Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

hledán v korytech vodních toků, které procházely ledovcovými sedimenty, nebo přímov sedimentech.Pazourek byl v pravěku velmi ceněn díky svým výborným štěpným vlastnostem. Bylyz něj proto již od starší doby kamenné (1 milion–8 000 let př. n. l.) vyráběny nesmírně ostrénástroje. Byl to tedy logicky i častý obchodní artikl. Co si tedy máme o maxovském nálezumyslet? Dle určení doc. PhDr. Miroslava Popelky, CSc. (ÚPRAV UK FF v Praze), specialistyna štípanou industrii, se nejedná o nástroj a pazourkový úštěp nenese ani evidentní stopyopracování lidskou rukou. Jde tedy snad o odpad při zpracování valounu suroviny?Přítomnost kůry hlízy by tomu nasvědčovala. Dotkla se vůbec někdy lidská ruka tohotoúštěpu? Nejspíše ano, jinak by se do několika desítek kilometrové vzdálenosti od nejbližšíhonaleziště těžko dostal. Napadnout nás může i recentní přinesení, faktem však zůstává, žev posledních dvaceti letech se na místě nálezu neprováděl žádný větší transfer zeminy čipísku.Pokud bychom přijali hypotézu pravěkého stáří nálezu, tedy dokladu lidské aktivity,co zde člověk v neosídleném pralese mohl pohledávat? Mohl sem zavítat kvůli hledánívhodných surovin na výrobu kamenných nástrojů či za lovem. Doložený neolitický(6 000–4 000 let př. n. l.) areál na těžbu amfibolového rohovce byl nedávno nalezen nakatastru obce Jistebska (630–710 m n. m.), což je asi 15 km jižním směrem za Černostudničnímhřebenem. Další doklad lidských aktivit pochází z Hruškových skal(Börnbaumfelsen), nacházejících se v nadmořské výšce 999 m, asi 18 km severovýchodněod Horního Maxova. Ostatní nálezy jsou ojedinělé a jejich vypovídací hodnota je nejistá.Pokud se čtenáři zdá, že v textu je mnoho otazníků, vězte, že to není náhoda. Opravduje vždy více otázek než odpovědí. Pokud se podaří na něco odpovědět, tak ta samotnáodpověď paradoxně přináší celou řadu dalších otázek. Zda je pazourkový úštěp z HorníhoMaxova dokladem lidských aktivit, to asi nikdy s jistotou doložit nedokážeme. Nabádá násto však k tomu, abychom věnovali patřičnou pozornost okopávání záhonků, jelikož častonevíme, po čem dlouhá léta šlapeme.Literatura a pramenyNECHVÍLE M. (2004): Člověk a Jizerské hory v pravěku, Ročenka Jizersko-ještědskéhohorského spolku, Liberec, 2 (2003): 231–236.NEVRLÝ M. (1976): Kniha o Jizerských horách. Severočeské nakladatelství,Ústí nad Labem.SIMM O. (2004): Horní Maxov, obec v Jizerských horách, Ročenka Jizersko-ještědskéhohorského spolku, Liberec, 2 (2003): 117–133.ŠÍDA P. (2001): Suroviny pro výrobu kamenné industrie v oblasti horního Pojizeří(severovýchodní Čechy). Zpravodaj muzea v Hradci Králové, 27: 62–72.ŠÍDA P., ŠREINOVÁ B., ŠŤASTNÝ M., ŠREIN V. & PROSTŘEDNÍK J.(2004):Neolitický těžební areál v Jistebsku. Sbor. konferenceOtázky neolitu a eneolitu 2003, Praha, s. 109–131.WALDHAUSER J. (1971): Archeologický výzkum v severních Čechách II. Liberec.56