Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Štolpišská Rudná jáma po odstranění náletových dřevin v roce 2004a sporadicky kousky křemenné žiloviny občas se stopami hematitu. Několik desítek metrůdále je možné si na náhorní straně těsně u silnice všimnout haldičky s převládajícímitmavými úlomky mylonitizovaného, tedy tektonicky rozdrceného až rozetřeného lamprofyru,občas s jen málo narušeným křemenem. Za haldičkou je pod balvanem malá sluj.Údolí Velkého Štolpichu bylo předurčeno významnou tektonickou poruchou probíhajícížulovým masivem zhruba od SZ z okolí Raspenavy k JV do údolí Bílé a dále k Černé Desné.Převážně strmá porucha je zčásti vyplněna až 2m mocnou žilou lamprofyru. Lamprofyrje vyvřelá hornina s převahou tmavých minerálů, vzniklá štěpením (separací složek)taveniny zbývající po krystalizaci hlavní hmoty masivu. Lehčí a kyselejší (křemen, živec)světlé složky poskytnou jemnozrnné aplity nebo hrubozrnné pegmatity, zatímco z těžšícha bazičtějších (s obsahem Mg a Fe) složek vzniknou obvykle středně zrnité lamprofyry, blížeurčené podle převládajícího tmavého minerálu. Zde jde o tzv. minetu, složenou z biotitua draselného živce, která ovšem byla pozdějšími tektonickými pohyby podél poruchyrozdrcena a rozemleta (mylonitizována), takže pouhým okem nelze rozeznat ani jednotlivésložky, ani původní strukturu, jen tzv. ohlazy vzniklé právě střižným tlakem. V mylonitizovanéminetě i mimo ni vznikly později (posttektonicky) z horkých roztoků paralelníkřemenné žíly, místy zrudněné hematitem. Ty mají většinou páskovanou vícegeneračnístavbu (texturu), přičemž starší křemen bývá hrubě stébelnatý, mléčně bílý a mladšíaž celistvý a více červeně zbarvený. Časté jsou drúzové dutinky centimetrových velikostí,zřídka větší, s krystalky křemene někdy i čirými a bezbarvými. Hematit či krevel je minerálmnoha tváří a zde se vyskytuje převážně jako více či méně drobně šupinkatá černá odrůdazvaná spekularit spolu s mladšími generacemi křemenné žiloviny nebo též rozptýlenápřímo v narušeném lamprofyru. Drobně se vyskytuje i celistvý tmavě červený hematit.Mocnost křemenných žil je kolísavá, v blízkosti Rudné jámy povrchově nezjistitelná, alev odkryvech v zářezech Viničné cesty dosahuje několika metrů.Podobných křemen-hematitových žil, na kterých se kutalo, je v žulovém masivu víc,avšak železná ruda se těžila především zde. Ze zkoumaných výskytů lze jmenovat např.106