Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

a uhličitany (vápenci či dolomity), regionálně metamorfované mohou být např. usazené(sedimentární) železné rudy. Skarny mnohdy obsahují dobyvatelná množství rudníchminerálů, nejčastěji magnetitu nebo jiných oxidických minerálů železa, sulfidů mědi,galenitu, sfaleritu, pyrhotinu (zdroj síry) aj., s výjimkou minerálů železa vzniklýchvětšinou až následnými procesy. Z nerudních minerálů se na složení skarnů podílí např.granáty (grossular, andradit, almandin), pyroxeny (diopsid - hedenbergit), epidot, amfibolaj. Skarnová ložiska v určité oblasti, např. v krkonošsko-jizerském krystaliniku, majízpravidla podobnou geologickou pozici, neliší se příliš mineralogickým složením, stupněmmetamorfózy a dalšími vlastnostmi, což se v našem případě týká především typuovlivněného regionální metamorfózou. Kontaktní typ na styku s uhličitany je i ve zdejšímkrystaliniku pestřejší. Je však nutné dodat, že oprávněnost názvu skarn zejména pro prvnítyp je stále ještě předmětem diskuse.Na úplný závěr této kapitoly by autor rád připomněl, že historické novoměstské štoly,jejichž součástí je i Nadílka štěstí, se nedávno podařilo zachránit díky existenci CHKOa přezimujícím netopýrům. Chamtivá betonářská lobby se totiž rozhodla vyřešit jejichznepřístupnění po více než čtyřsetleté existenci (cínovcové jsou starší) sestřelením jejichdosud dobře zachovalých ústí. Protože jde nejen o zimoviště netopýrů, ale i – zatímneoficiálně – o geologickou (unikátní ložisko) a báňsko-historickou (dobový způsob těžby)památku, věřme, že zůstanou i nadále zachovány rozumnějším generacím. Více o tomvšem zase někdy jindy. Zdař Bůh!Literatura a pramenyAGRICOLA G. (1556): De re metallica libri XII. České vydání, Montanex, Ostrava, 2001.ANONYMUS (1910): Festschrift zum Heimatsfeste 13.–16. August 1910 in Neustadt a. T.BLUMRICH J. (1925): Die Minerale und Gesteine des Friedländer Bezirkes.In: Heimatkunde des Bezirkes Friedland in Böhmen, I. Die Friedländer Landschaft.Verlag des Friedländer Lehrervereines, Frýdlant v Čechách.BRAUN H. (1917): Der Buchberg bei Klein-Iser. Lotos (Prag), 65: 1–22.FORMÁNEK T. & HOLUB M. (2003): Tisícovky Čech, Moravy a Slezska. Jerome, Praha.FOUSEK Z. (1988): Frýdlantsko – kraj úspěšných porcelánek. Nepublikovaná zpráva.GRÄNZER J. (1906): Schriftgranit von Buschullersdorf. In: Gesteine aus der UmgebungReichenbergs. Mitt. Ver. Naturfreunde (Reichenberg), 37: 53–55.CHVOJKA M. & SKÁLA J. (1982): Malý slovník jednotek měření. Mladá fronta, Praha.KLOMÍNSKÝ J. (1969): Krkonošsko-jizerský granitoidní masiv.Sbor. geol. Věd, Geol., Praha, 15: 7–133.KOPECKÝ A. & al. (1974): Krušné hory - západní část, geologická mapa 1:50 000.Ústřední ústav geologický, Praha.KRAUSE J. (1935): Vom ehemaligen Hammerwerke in Raspenau.Mitt. Ver. Heimatkde Jeschken-Iser-Gaues, Liberec, 29: 13–21.MÜLLER B. (1939): Erdgeschichte und Bau des Sudetenlandes. Gebr. Borntraeger, Berlin.OCMAN P. (1962): Závěrečná zpráva z lokality Nové Město pod Smrkem.Nepublikovaný rukopis, Geologický průzkum n. p., Praha.ŠREIN V., LITOCHLEB J. & ŠREINOVÁ B. (1998):Vybrané skarnové a sblížené metamorfogenní mineralizace Českého masivu.Bull. mineral.-petrol. Odd. Nár. Muz. v Praze, 6: 132–146.VAŠÁK S. (1981): Geologicko-ložiskové poměry jizerského krystalinikau Nového Města pod Smrkem. Diplomová práce, Přír. fakulta UK Praha.114