Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Skokan štíhlýO vzácném druhu obojživelníkaPavel VoničkaSpráva CHKO Jizerské hory, LiberecSkokan štíhlý (Rana dalmatina) patří mezi naše vzácné obojživelníky. Vyskytuje sepouze v některých oblastech (naše republika leží na severní hranici jeho areálu rozšíření).Jeho početnost negativně ovlivňuje ubývání lokalit vhodných k rozmnožování a pravděpodobněi chemizace, především v lesnictví. I při menším znečištění prostředí z krajinyrychle mizí.Z těchto důvodů je skokan štíhlý zařazen mezi zvláště chráněné živočichy v kategoriidruhů silně ohrožených.Z řady hnědě zbarvených skokanů jej můžeme odlišit podle nápadně dlouhýchkončetin, široce odstávajících v klidové poloze od těla. U nás žije především v teplejšíchoblastech v nižších polohách, kde obývá listnaté a smíšené lesy. Nejčastěji se vyskytujev povodí větších řek a jejich přítoků. V době mimo rozmnožování není příliš vázán na vodua vyskytuje se i na sušších místech.K rozmnožování vyhledává různé vodní plochy, často tůně a lesní rybníky. Řada místvhodných k rozmnožování skokana štíhlého však zmizela v důsledku vysušování krajinya lesotechnických úprav. Ve vodě se objevuje jako jeden z prvních druhů našich žab. Býváto již v březnu nebo i koncem února. Samice klade vajíčka v několika shlucích ponořenýchpod vodní hladinu a přichycených na rostliny. Samci se v době páření ozývají tichýmkvokáním.V našem regionu se skokan štíhlý vyskytuje zejména na Českolipsku, v Českém rájia také ve Frýdlantském výběžku, odkud zasahuje do severního podhůří Jizerských hor.V chladnějších oblastech Liberecka, Jablonecka a Semilska tento druh chybí. Na územíCHKO Jizerské hory se s tímto vzácným druhem můžeme setkat v době rozmnožovánínapř. na Šolcově rybníce v ochranném pásmu NPR Jizerskohorské bučiny a v několikadalších menších vodních nádržích v okolí Raspenavy a Frýdlantu.Pro ochranu skokana štíhlého je nutné zachovat přirozený charakter zbytků listnatýcha smíšených lesů. Především je důležité chránit lesní vodní nádrže, ve kterých se tento druhúspěšně rozmnožuje. Další nebezpečí představuje časný příchod na místa rozmnožování,kdy nízké pH vody během tání kyselého sněhu poškodí snůšky vajíček, které jsou následněnapadány bakteriemi a plísněmi a tím zcela zničeny.135