Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Pátránípo Horní svoboděNejstarší listina Kryštofova ÚdolíPetr HolubPrahaBylo to na začátku roku 1988, když mně „spoluhorník“ Jirka Malík z Liberce půjčil nepublikovanýčlánek Václava Velechovského, libereckého jeskyňáře, s názvem „Historické dolyv Panenské Hůrce, Kryštofově Údolí a v Andělské Hoře“. Na devíti stránkách špatně čitelnécyklostylové kopie byly zaznamenány světlounce fialovým písmem údaje přeložené zestarých předválečných německých vlastivěd. Po mineralogickém úvodu následoval hnedna druhé stránce popis jednotlivých míst starých dolů. Úplně dole se krčil překlad Hornísvobody Kryštofova Údolí z roku 1528. Tehdy jsem se s ním setkal poprvé. Horní svobodaje vlastně listina, ve které majitel panství láká na své pozemky báňské podnikatele a slibujejim osvobození od daní a poplatků, pokud budou na jeho panství investovat peníze do dolů.Dnes se tomu říká investiční pobídka. Pro obec Kryštofovo Údolí se jedná vlastně o zakládacílistinu, přestože se tehdy sídla v údolí jmenovala Holuder Grundt a Ekerschdorff.Velechovského rukopis byla pro nás učiněná mapa z Ostrova pokladů. Některá místadůlní činnosti jsme sice již našli podle průvodce Lužické hory a Ještědský hřbet, který vyšelrok předtím v nakladatelství Olympia, ale většina lokalit skýtala nádherný pocit dobrodružstvíz objevování podzemí v liduprázdných lesích Ještědských hor.Tenkrát vůbec nikdo nechodil po rozsáhlém území Dlouhé hory a Vápenného. Mohlijste sedět hodiny na kulatinové lavičce v sedle Eduardova buku a nespatřit člověka. Turistéobčas navštěvovali Hamrštejn, ale na Roimundu, zřícenině ukryté na úbočí VelkéhoVápenného, jsem v těch letech nepotkával nikoho. Pokud jste se pustili po neznačenýchcestách nebo zcela cestou necestou, setkali jste se jen s divočáky, srnčí nebo jelení zvěří.Nejopuštěnější bývala Dlouhá hora, (a až skončí současná těžba dřeva, opět asi bude) jejížrozsah je velkolepý, více jak třináct čtverečních kilometrů lesů, které skrývají staré důlnírevíry bývalého grábštejnského a lemberského panství.Ještě než slezl sníh, prozkoumali jsme všechny lokality z Velechovského rukopisu.Každá sobota a neděle patřila lesům a stržím Dlouhé hory. Při pochůzkách nazdařbůh jsme97