Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Josefa Votočka, v jehož oblíbeném hostinci se trampové scházeli. Na podzim 1931U Votočků poprvé zazpívala výše jmenovaná parta několik trampských písní, které se takzalíbily, že přilákaly další příznivce trampingu. Vytvářely se party a partičky, v nichž sechtěli chlapci odlišovat, a tak nosili stejné kostkované košile, pumpky, klobouky rozsekanéna „maděru“... První kontakty s mimolibereckými trampy zajistil Josef Uhlíř, když vyjelispolečně v roce 1932 na první vandr do Podsemínského údolí v Českém ráji, rovněž docházeloke sbližování s trampy ze sousedního Jablonce nad Nisou. První chaty ale nevznikalyv horách, průkopníci trampingu na severu si je stavěli na březích řeky Jizery – u Splzovaa Sněhova. Byly to osady Staří kamarádi, Rackové, Tabu ad.Severní Ryves – nejstarší jizerskohorská osadaRok 1934 byl pro tramping na severu velice významný, neboť se stal v mnohém jakýmsimezníkem. Do rodného Liberce se vrátil člen Unie trampských osad Ferda – FrantišekOtruba, jenž ztratil v Praze práci. Brzy dal dohromady pětičlennou partu, všichni byliRůžodoláci, a nejdříve si říkali parta H. R. R., čili Horní Růžodol-Rochlice, ale nakonec došlok přejmenování, což Ferda zaznamenal do osadní kroniky.To naše staré HRR, to se moc nelíbilo, taky můj druhý návrh – Atrapešan, což značíobráceně „Naše parta“, se Jarkovi nezamlouval a prosazoval stále jméno naší pražskéosady, kde byl 14 dní na návštěvě. Asi má odtamtud moc milé vzpomínky. Tak holt,když jsem viděl, že mu to dělá dobře a mám ještě z Prahy velkou osadní a malou stolnívlajku, pojmenovali jsme naši osadu Ryves, a jelikož jsme zde na severu, pokřtili jsmese na „Severní Ryves“. Mně se ten název sice moc nelíbí, ale říkám, nezáleží na jméně,ale na charakteru. Co je platné, když má osada krásné jméno, když její osadnícinestojí ani za hovor.Zleva kuchař Karel Chour, pokladník Jozéfko Unčovský, kytarista Jarka Kos, šerif FerdaOtruba, kronikář Míla Václavík a Jarmila Kosová (1935)23