Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

kamínky, druhý navíjet na drát korálky, třetí vytvářet z různorodých tyčinek skleněnékytičky nebo drobné figurky a konečně čtvrtý mohl foukat duté perly, tzv. foukanice.Vedle zpracování skla se obyvatelé usedlostí zabývali také zemědělstvím. Jako majiteléorné půdy byli vedeni v soupisu domácností z r. 1942 obyvatelé usedlostí A a B. Zemědělskyvyužívané parcely (dnes porostlé smrkovým lesem) byly parc. č. 1891, 1888, 1894/1,1894/2, 1900, 1905, 1898, tedy ty západně od cesty do Jindřichova. Hranice parcel jsou tvořenyzídkami, které byly vystavěny z kamenů vybraných z polí. Někdy dosahují výšky až1,5 m, zejména na hranicích oddělujících různé majitele. Rohy parcel bývají označenyčíslovanými kamennými patníky.Polnosti byly obdělávány zřejmě pomocí pluhu. Jako tažná síla byl nejspíše užíván kůň,nepřímo doložený nálezem podkovy. Na pastvinách se pásl převážně hovězí dobytek. Tenbyl ustájen patrně ve chlévech přímo v chalupách. Ty byly budovány kvůli časté svažitostiterénu na kamenných terasách a ke vchodu pak často vedla kamenná rampa. Pokudbychom ještě dnes nahlédli do některé z horských chalup, naskytl by se nám pohled dointeriéru, který se za mnoho desetiletí příliš neměnil. Asi takto to mohlo vypadat i v chalupáchna Pohlbergu: Vejdeme vchodem, někdy opatřeným závětřím, do síně, která bylakomunikačním prostorem trojdílného stavení. Na pravé straně bychom vešli do roubenésvětnice, kde vedle dveří stála mohutná kachlová kamna či kachlový sporák. Uprostředmístnosti stál stůl s židlemi, kde se scházela rodina ke stolování. V protilehlém rohu, nežbyla kamna, bychom mohli nalézt tzv. svatý koutek s obrázkem či malou plastikou PannyMarie. Interiér doplňoval nábytek, tkalcovský stav či sklářský stůl. Ze síně nalevo bychomvešli do chléva či do sklepa. Ze chléva byla mrva odváděna otvory ve zdi při podlaze nahnojiště vedle chalupy. Patro bývalo využíváno jako skladovací prostor, od 19. stoletísloužilo po úpravách i k bydlení. Sedlová střecha byla kryta buď břidlicí, šindelem, nejčastějivšak thérovou lepenkou.Osudy německých obyvatelpo velkých změnáchA co se stalo s německými obyvateli po 2. světové válce? Musíme začít poněkud zeširokaa s určitým historickým zjednodušením. Již od středověku byli do podhůří Jizerských horzváni za účelem osídlení a obhospodařování půdy němečtí osadníci. Další příliv německymluvících osadníků souvisel se zaváděním zdejší sklářské výroby počátkem 16. století a jejíkonjunkturou v 19. a počátkem 20. století. Z těchto důvodů se oblast Sudet stala kulturněi jazykově odlišnou a zároveň problematickou oblastí českých zemí.Sudetští Němci se během 1. republiky vesměs rozdělili na dvě ideová křídla. Jedni,zfanatizováni pod vlivem nacistické propagandy, ostře vystupovali proti prvorepublikovémuuspořádání a proti českému národu vůbec. Druhá skupina, převážně demokratickya protifašisticky smýšlejících Němců, byla ve výrazné menšině, a tak žádali československouvládu o pomoc, která jim však nebyla ve výsledku poskytnuta. Po mnohých peripetiíchnapjatá situace vyvrcholila tzv. Mnichovskou dohodou, která umožnila Hitlerovia jeho Třetí říši obsadit bez boje Sudety a zanedlouho i celou ČSR. Bouřlivé oslavy mezi49