Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Rosnatka okrouhlolistáV Čechách jsou masožravé rostliny zastoupeny čtyřmi rody: tučnice, bublinatka, rosnatkaa aldrovandka. Poslední z nich v minulosti v Čechách vyhynula, ale dnes je na některýchlokalitách znovu navracena do přírody. V Jizerských horách se můžeme setkat pouzes rodem rosnatka.Schopnost rostlin lapat hmyz byla pravděpodobně poprvé odhalena koncem 18. stoletíanglickým guvernérem v Severní Karolíně Arthurem Dobbsem, objevitelem masožravérostliny mucholapky podivné. Proč se tato neobvyklá vlastnost u některých rostlinvyvinula? Při podrobnějším zkoumání prostředí, ve kterém masožravé rostliny žijí,zjistíme, že všechny se vyskytují v podmínkách s nedostatkem přístupných minerálníchživin, převážně dusíku a fosforu. Všechny rody masožravých rostlin mají v lapacícha trávicích orgánech enzym proteázu, který štěpí bílkoviny. Masožravost tedy pomáháněkterým rostlinám v jejich nelehkém konkurenčním boji.Rosnatka patří se svými asi 130 druhy mezi nejpočetnější rody masožravých rostlin.V přírodě se rosnatky vyskytují na rozdílných biotopech, můžeme se s nimi setkat v močálechtropické zóny, ale i v tundře za polárním kruhem. V Čechách je zastoupena pouzetřemi druhy (opomineme-li jejich křížence), na české straně Jizerských hor se vyskytujepouze rosnatka okrouhlolistá.Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) je nenápadná 5–10 cm vysoká rostlinas dlouze řapíkatými listy uspořádanými do přízemní růžice, většinou přitisknutýmik podkladu. Jak již její název napovídá, čepel listů je okrouhlá, na rubu lysá a zelená, nalíci hustě pokrytá červenými žláznatými chlupy. Ze středu listové růžice vyrůstá většinoujeden stvol nesoucí 5–15 stopkatých drobných květů uspořádaných do vijanu. Pro vegetacinepříznivé období přežívá pomocí přezimovacích pupenů tvořících se uprostřed každoročněodumírající listové růžice z nahloučených mladých základů listů.V Jizerských horách je dosud hojným druhem vyskytujícím se téměř na všech vrchovištícha některých přechodových rašeliništích – Malá Strana, Tichá říčka. Stejně jakopro ostatní vzácné a ohrožené rostliny platí i pro rosnatky stejné pravidlo – pro jejichdalší existenci je nutné zachování jejich vhodného biotopu, tj. místa, ve kterém „se jimdobře žije“.Blatnice bahenníZa blatnicí bahenní (Scheuchzeria palustris), jednou z nejvzácnějších rostlin Jizerskýchhor, se musíme vypravit do nejodlehlejších a málo přístupných míst, kam lze jen stěžíproniknout „suchou nohou“ a která většinou nejsou přístupná pro běžného návštěvníkahor. Domovem této rostliny jsou rašeliniště, přírodovědecky nejcennější a zároveň nejzachovalejšíbiotopy Jizerských hor.Blatnice bahenní je vzácným druhem nejenom v Jizerských horách, ale i v celé ČR.Vyskytuje se pouze na rašeliništích některých pohraničních hor – na více lokalitáchv Jizerských horách a na Šumavě, vzácně v Krkonoších, Krušných horách a Jeseníkách.116