Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Nádraží ve ZdislavěChcete se podívat na tento snad nejkrásnější úsek bývalé Teplické dráhy, zvaný poprávu „Liberecký Semerink“? Vyberte si tedy nějaký pěkný slunečný den, nejlépe zjara či napodzim, a nasedněte do nové vlakové soupravy, kterých zde jezdí již několik, třeba veZdislavě. A vzhůru do Liberce!Zdislava je stará obec ležící v údolí Krásného potoka. Okolní lesy bývají v sezóně rájemsběračů borůvek, brusinek a zvláště houbařů. Odtud vede trať po jižních svazíchJeštědského hřbetu, když až do Křižan skoro přesně sleduje významnou zlomovou linii,lužickou poruchu, která zde odděluje křídové usazeniny České tabule od ještědskéhokrystalinika. Vpravo ve směru jízdy jsou občasné pěkné výhledy na kopce sopečnéhopůvodu, zpestřující morfologii této křídové plošiny. Poznáváme Útěchovický Špičák,Stříbrník, Ralsko, v pozadí oba Bezdězy a řadu dalších. Brzy se objevuje hřebínek Krkavčíchskal, horolezcům známých jako Vajoletky, vodojem a těžní věž bývalého kutištěUranových dolů, a to již přijíždíme do stanice Křižany, nejvýše položeného nádraží na trati(500 m).Všimněte si, že všechny staniční budovy na této trati jsou stavěny z neomítnutýchcihel! Použití režného cihlového zdiva se k nám dostalo rovněž ze Semmeringu. Uplatnilose všude v oblastech s rozvinutým cihlářským průmyslem. Přeškoda, že zmizela i nedílnásoučást větších nádražíček, příjemné hospůdky. Jak zde, tak v Kryštofově Údolí.Obec Křižany leží asi 1 km jižněji, táhne se v délce několika kilometrů podél Ještědskéhopotoka. Přímo nad nádražím se zvedá vrch Lom, na jehož jižním svahu býval rozsáhlývápencový lom. Vytěžený vápenec byl dopravován lanovkou na křižanské nádraží a odtudvlakem do Solvayových závodů v Ústí-Neštěmicích. Těžba skončila kolem roku 1925, zbytkyzákladů sloupů lanovky jsou ještě stále znatelné. Hned za železniční stanicí trať zatáčík severu a 818 m dlouhým Ještědským (Křižanským) tunelem proráží Ještědský hřbet podKřižanským sedlem.73