Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Stovky jsou jizerskohorských žulových skal, jako zkamenělí sirotkové pradávnýchtitánů stojí v prudkých stráních a lesích. Tvrdé, nezkrotné a hrdé ční k nebi skrzezelenou střechu z bukových lístků. Jenom pár horolezců je dokáže pokořit, svojí siloua umem překonat všechny nástrahy vertikál a stanout na skalních temenech.Rozhlédnout se po krajině, do obzoru, do mírných luk, vzdálených rovin, na stromy,domy i chalupy.Stovky jsou jizerskohorských žulových skal, tisíce a miliony jsou krásných výhledůz nich. Avšak jenom desítky jsou potom žulových obříků, z nichž jsou výhledy natolikkrásné, že je lidé zkrotili, obepnuli železnými obručemi vyhlídek a umožnili takstanout na vršku každému, kdo není líný.Skalní vyhlídky na žulových skalních hranách jsou jizerskohorskou zvláštností,každá z nich má svoji osobitou tvář, své zvláštní zpracování, své neopakovatelnévýhledy. O zkrocené skály se již několik let stará Jizersko-ještědských horský spolek.Naposledy o vyhlídku na Martinské stěně, nad Libercem v Kateřinkách.Martinská stěnaTa silnice bere dech, lhostejno, zda pěšky, nebo na kole, je to jedna z nejprudších cestširoko daleko. Z podpalubí nahoru ke stěžňům: ze dna kateřinského údolí, od vod ČernéNisy pořád výše, mezi chalupami a loukami. Až k bukovým lesům. Tam, kde stojí skály.Tady, vysoko nad Kateřinkami, připomíná les téměř zámecký park. Srázy se prudcehroutí do údolí, uzlovité kořeny buků, mechy a řídké trávy. Skalky a kameny jako kdyby dokrajiny položili s nejvyšším smyslem pro estetiku tvorby zahrad lidé. Je to však velký klam;Původní, věkem již značně poničené zábradlí skalní vyhlídky150