Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

„Dolní" Blatenská pila – tajemná opuštěná budova ztracená v hlubokých lesích –trampům zvlášť učarovala. Pro přenocování v zimě nebylo ideálnější místo.několik let, přesto stačilo vydávat svůj cyklostylovaný časopis Polárka, kde v rubrice „Osadarejpá“ měl své místo svérázný humor daný životem osadníků Severu. Spojené osady Severse ještě na přelomu 40. a 50. let prosazovaly v trampském hnutí v Praze, vyjížděly napotlachy ke kamarádům do Brna, Bratislavy i na Slovensko do Vysokých Tater. Společně sevyráželo na ranč Bílá hvězda, kde se nacvičovaly trampské písničky, až vznikl osadnísoubor. Šerif Kim již po založení STO Sever přispíval do ostatních trampských plátků,v nichž podával informace o trampech a jedinečné přírodě Jizerských hor. Jeho článkyvyvolaly obrovský zájem a mnohé osady z rovinatého vnitrozemí, zvláště z Prahy, Kolína...,přijížděly za „Seveřany“ i opakovaně.V letech 1950–1953 odcházela většina trampů spojených osad Sever na dvouletý zelenývandr, takže, jak píše Kim ve svých vzpomínkách, trampské hnutí v Jizerských horách bylozdecimované. Trampové na Liberecku pak žili jen v malých, uzavřených a „prověřených“partách.Přesto se zakládaly i některé nové osady a kempy. Jedním z nich bylo Údolí karibůna pravém břehu Kamenice (dnes pod vodou josefodolské nádrže), kde se konaly (proosady Severu čím dál tím víc příznačnější) „mokré“ potlachy, což vedlo k rozkolu meziosadníky. Jeden takový rozlučkový minipotlach se také uskutečnil v říjnu 1951 na Ferryhoclaimu. Ráno byli trampové přepadeni příslušníky SNB, které „pozval“ kateřinský nadlesníPospíšil.Po rozpadu STOSu, neboť se většina osadníků po návratu z vojny již k trampingunevrátila, se výrazně zmenšená partička Severu nepřestávala scházet. Po roce 1953 jezdilispolečně na nově vzniklou chatku Bonaska, ale před tím ještě na Claim kouře – seník, kterýstál nad levé straně Kamenice na Bezejmenném vrchu (zhruba v úrovni dnešní hrázepřehrady). V roce 1951 ho zvelebili Skunk – Rudolf Kirchner a Colt – Robert Hylák, kteří porozpadu osady Psanci sháněli v Jizerských horách boudu na zimní nocování. Z Blatensképily sem přestěhovali velký krb a těšili se, až v něm po namáhavé práci poprvé zahoří oheň.31