Rocenka 2004 - Jizersko-ještědský horský spolek

Vzácně se vyskytujícím druhem je netopýr řasnatý (Myotis nattereri), jehož název mápůvod v hřebínku z tuhých řas na konci ocasní blány, který zřejmě slouží jako „smetáček“ke sbírání hmyzu z listů a větví stromů a keřů. Do konce 70. let se na Bílé Desné vyskytovalokaždoročně několik kusů, od té doby bývá nepravidelně zastižen jediný exemplář,často se zde tento druh nevyskytuje vůbec.Netopýr severní (Eptesicus nilssonii)je charakteristický svým „dvojím“zbarvením. Z tmavě hnědé srsti vyrůstajísvětlejší žlutě zbarvené chlupy,takže netopýr má jakýsi „melír“. Patřík vzácnějším druhům, vyskytuje sepouze ve středních a vyšších polohácha v chladnějších inverzních oblastechv jehličnatých a smíšených lesích. Veštole zimuje pravidelně několik kusů,v posledních letech počet netopýrůseverních nepřesáhl 10 exemplářů.Patří k otužilým druhům, nacházímejej většinou v blízkosti obou vchodů doštoly, kde je nižší teplota a silnějšívětrné proudění.Dalším druhem, který trvale zimujeve štole, je netopýr ušatý (Plecotusauritus). Patří k našim nejhojnějšímdruhům, žije v lesích, v zemědělskékrajině s rozptýlenou zelení i vevesnicích. Loví zejména noční motýlya z větví sbírá housenky i pavouky. JeNetopýr Brandtův – samec kroužkovanýna Bílé Desné 2. února 1980stálý a na zimoviště nijak daleko nepřelétá. Jak již z názvu vyplývá, tento druh je charakteristickýsvými dlouhými, až 4 cm dlouhými ušními boltci, které však na zimovišti zpravidlaneuvidíme. Má je totiž pečlivě ukryté pod složenými a k tělu přitaženými křídly, zpodkterých vykukují pouze blanitá ušní víčka, tzv. tragy. Počty netopýrů ušatých na Bílé Desnése pohybují v jednotlivých letech zhruba v rozmezí 5–15 jedinců. Příbuzným druhem jenetopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus), který je teplomilný a obývá především nížinnépolohy. Na Bílé Desné byl zastižen pouze jednou, v roce 1993, a šlo o ojedinělý náhodnýzálet.Zdaleka nejvzácnějším druhem je netopýr pobřežní (Myotis dasycneme), jehož výskytve štole ale již bohužel patří minulosti. Při prvních návštěvách Dr. Nevrlého zde bylozastiženo v letech 1958–1959 a 1962 celkem 7 kusů, z toho 5 ks bylo sebráno jako dokladpro Národní muzeum, Přírodovědeckou fakultu UK a Severočeské muzeum v Liberci. Tentodruh byl totiž v této době znám z území bývalého Československa pouze z Jizerských hor.Zbývají poslední dva druhy – netopýr černý (Barbastella barbastellus) a netopýr velkouchý(Myotis bechsteini). První byl zastižen pouze dvakrát v 60. letech, druhý dokoncejen jednou v roce 1969. Od té doby tito netopýři ve štole pozorováni nebyli.141